Německý přechod na zelenou energii čelí problémům, neboť revizní zpráva o jeho pokroku za poslední tři roky ukázala, že vláda výrazně zaostává za svými cíli. Ministr hospodářství však tvrdí, že vláda dělá pokroky.
Ve zprávě, kterou ve čtvrtek zveřejnil Spolkový účetní dvůr (Bundesrechnungshof), se uvádí, že bezpečnost dodávek energie v Německu je ohrožena, elektřina je drahá a spolková vláda není schopna komplexně posoudit dopady přechodu na zelenou energii na krajinu, přírodu a životní prostředí.
Německá vláda si stanovila cíl pokrýt do roku 2030 přibližně 80 % spotřeby elektřiny větrnou, vodní a solární energií, což schválil německý parlament v roce 2022.
V posledních třech letech však postupuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie a elektrických sítí velmi pomalu a není dostatek dodatečných výrobních kapacit, které by pokryly poptávku, uvádí se ve zprávě.
Zpráva uvádí, že Německo naléhavě potřebuje rozšířit svou rozvodnou síť o 6000 km, což je sedm let za plánem.
Zpráva uvádí, že v dohledné době nebude dosaženo zejména cílů v oblasti rozvoje větrné energie vyráběné na pevnině. V roce 2023 byla zadána pouze polovina požadovaných projektů větrných elektráren na pevnině, není proto reálné očekávat, že by se v tomto roce podařilo zaostávající projekty dohnat, uvedl Kay Scheller, prezident Spolkového účetního dvora.
Zdůraznil také nedostatek monitorovacích mechanismů, které by sledovaly důsledky přechodu na energetiku pro půdu, biologickou rozmanitost a další škody na životním prostředí.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck závěry přezkumu odmítl a podle německého média Focus Online uvedl, že zpráva »neodráží realitu«. Německo sice přechod na nové technologie ještě nedokončilo, ale dochází k pokroku a »expanze nabrala na obrátkách«, uvedl Habeck.
Ve zprávě byla spolková vláda rovněž pokárána za to, že nesnížila dotace na produkty z fosilních paliv, které jsou podle ní kontraproduktivní pro strategii energetické transformace v Německu a Evropské unii (EU).
Vzhledem k tomu, že se německá ekonomika ocitla ve stagnaci a výrazné oživení zůstává v nedohlednu, jsou dotace v energetice všeobecně považovány za účinný nástroj, který má zabránit hrozbě odlivu průmyslu.
Habeck nedávno znovu varoval, že německá ekonomika je ve špatném stavu. Habeck si jako silný zastánce energetických dotací stěžoval na zvýšené ceny energií, které by mohly donutit podniky v Německu přesunout výrobu do levnějších destinací.
Spolková vláda schválila plán dotací v hodnotě 5,5 miliardy eur ve formě síťových poplatků v roce 2024, aby udržela ceny elektřiny na uzdě.
Německo patřilo v loňském roce k zemím s nejhorším hospodářským růstem v EU. Německá ekonomika se v roce 2023 snížila o 0,3 %, na rozdíl od 0,5% růstu v eurozóně.
Habeck minulý měsíc uvedl, že prognóza hospodářského růstu Německa bude v roce 2024 snížena na 0,2 %, což je výrazně méně než předchozí prognóza 1,3 %.
(Xinhua)