Evropská unie potřebuje rozsáhlé reformy, aby byla efektivnější, zejména v zahraniční politice a bezpečnosti. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul to uvedl při prezentaci šestibodového plánu reformy EU.
»Rád bych zdůraznil šest velmi konkrétních bodů. Zaprvé chceme častěji využívat mechanismus ‚posílené spolupráce‘ v Bruselu. To znamená, že v oblastech politiky, kde je v dohledné budoucnosti nemožné dosáhnout společného pokroku všech 27 členských států, budeme postupovat jako menší skupina zemí,« prohlásil.
Wadephul vyzval k nahrazení principu jednomyslnosti v záležitostech zahraniční politiky hlasováním kvalifikovanou většinou, aby se zabránilo dlouhodobým blokacím ze strany jednotlivých zemí. Mezi šesti Wadephulovými reformními návrhy je urychlení rozšiřování EU prostřednictvím postupného přistupování nových členů. Německý kancléř Friedrich Merz se již pro tuto iniciativu vyslovil.
Podle šéfa německého ministerstva zahraničí se svými návrhy chce pokusit učinit Evropskou unii »schopnější«.
»Pokud my jako Evropská unie to nedokážeme zajistit, udělají to jiní. A pak se vytvoří další unie,« zdůraznil Vadephul.
Německo ve středu navrhlo šestibodový plán na reformu EU s tím, že změny jsou nutné, aby blok mohl činit rychlejší rozhodnutí v době, kdy se globální konflikty stupňují a šíří.
Neochotné země zůstanou stranou?
V projevu v Nadaci Konrada Adenauera v Berlíně Wadephul poukázal na válku v Íránu jako na nejnovější »projev měnícího se světového řádu« a argumentoval, že EU musí jednat rychle, aby zůstala efektivní – zejména v zahraniční a bezpečnostní politice.
Aby se předešlo patové situaci v situaci, kdy je nemožné dosáhnout jednomyslnosti mezi 27 členskými státy EU, Wadephul navrhl umožnit skupině členských zemí EU pokročit v určitých otázkách, aniž by ji brzdily ostatní země.
»Můj návrh znamená, že země, které nejsou ochotny – nebo možná nemohou – se zapojit, mohou po určitou dobu zůstat stranou, aniž by bránily těm, kteří chtějí pokročit,« řekl.
Kvalifikovaná většina místo jednomyslnosti
Wadephul také vyzval k nahrazení pravidla jednomyslnosti ve společné zahraniční a bezpečnostní politice hlasováním kvalifikovanou většinou s tím, že současný systém umožňuje jednotlivým zemím odkládat rozhodnutí po delší dobu.
»Německo chce v EU něco změnit a posunout věci vpřed,« řekl a dodal, že Brusel »musí zrychlit tempo«, zejména ve společné zahraniční a bezpečnostní politice.
Mezi svými šesti návrhy Wadephul také navrhl urychlení rozšíření zavedením postupného procesu přistoupení s mezikroky, které by potenciální členy přiblížily k bloku před plným členstvím.
»Navrhuji, aby cesta k přijímání nových členů byla v budoucnu strukturována jako fázovaný proces,« řekl a navrhl »posílenou postupnou integraci« prostřednictvím fází vedoucích k plnému přistoupení.
Také argumentoval, že instituce EU musí být reformovány, aby mohly i nadále fungovat s růstem bloku.
»Unie s 33, 34 nebo 35 členskými státy nemůže jednoduše nadále fungovat se stejným přístupem, který byl navržen pro mnohem menší skupinu členů,« řekl.
EK jen ze dvou třetin členských zemí
Wadephul zpochybnil, zda by EU v rámci rozšířené unie měla mít jednoho komisaře na členský stát. Místo toho navrhl menší, ale efektivnější Evropskou komisi složenou ze dvou třetin počtu členských zemí.
Vše, co uvedl německý ministr zahraničí, tedy zrušení pojistky nezávislé politiky zemí-členů EU je konstanta preferencí velkých zemí, v EU, které se snaží nastolit de-facto monopol v politice EU od devadesátých let. Nejedná se tedy o žádnou novaci. A tak zvláště menší země by mohly vidět, jak se hlasuje o nich – proti nim »kvalifikovanou většinou«. Zkouška byla v nedávné minulosti vyzkoušena na Řecku…a k ničemu dobrému to nevedlo. Mimoto, Wadephul obešel praktický a logický argument přívrženců rovnosti zastoupení a hlasů v EU: není lépe vypracovávat a provádět politiku, která bude vyhovovat všem členům EU – bez rozdílu?
Ioannis Sideropulos