Před 35 lety, 11. července 1987, dosáhl podle OSN počet obyvatel Země hranice pěti miliard. Symbolickým pětimiliardtým pozemšťanem byl tehdy vybrán Chorvat Matej Gašpar.
Na počátku občanského letopočtu žilo podle odhadů historiků na světě asi 200 až 300 milionů lidí, od té doby populace až na určité výkyvy, které způsobily hlavně morové epidemie, neustále roste. Přes první miliardu se počet obyvatel zeměkoule přehoupl v roce 1804. K dalším miliardám to lidstvu trvalo 123 a 32 let, poté 15 a 13 let. Od pěti miliard (červenec 1987) k šesti (říjen 1999) to bylo podle OSN nejméně – 12 let, stejně jako od šesti k sedmi miliardám (říjen 2011).
Podle údajů OSN nyní žije na světě přes 7,9 miliardy obyvatel, z toho tvoří asi čtyři miliardy osoby mužského pohlaví a 3,9 miliardy ženského pohlaví. Hranice osmi miliard by svět mohl dosáhnout v roce 2023, devět miliard v roce 2037 a deset miliard kolem roku 2050. Vůbec nejvyšší číslo, na které by celosvětová populace mohla vyrůst, je podle odhadů OSN 11 miliard, jež by mohly na planetě žít kolem roku 2100.
Z jednotlivých světadílů je nejlidnatější Asie, kde žije asi 4,6 miliardy lidí (necelých 60 procent světové populace), následovaná Afrikou (1,3 miliardy, podíl 17 procent) a Evropou (746 milionů, podíl 9,6 procenta). V Latinské Americe a v oblasti Karibiku žije 653 milionů lidí (přes osm procent světové populace), v Severní Americe na 370 milionů (4,7 procenta populace) a v Austrálii a Oceánii 43 milionů.
(koz, čtk)