Víte, ve kterém místě na světě se dožívají lidé nejdéle? O Japonsku se ví, že je takzvanou zemí dlouhověkosti. Ale když budeme mluvit o velkém městě, pak musíme zmínit Hongkong. V současnosti se totiž chlubí největším průměrným věkem obyvatel na světě. Muži se v Hongkongu dožívají v průměru 81,3 let a ženy 87,3 let.
Hongkong leží v jižní části Číny. Na západě můžete přes záliv dohlédnout do sousedního Makaa. Na severu zase sousedí s další velkou metropolí, s Šenčenem. Oblast Hongkongu zahrnuje samotný ostrov Hongkong, poloostrov Kowlun, Nová teritoria a další ostrovy a ostrůvky. Těch je celkem 262. Na celkové ploše o rozloze 1100 kilometrů čtverečních žije 7 500 000 obyvatel. Tím se Hongkong řadí mezi místa s největší hustotou obyvatel na světě. Pro lepší představu, Praha má plochu necelých 500 kilometrů čtverečních a »jen« 1,3 milionu obyvatel.
Hongkong v doslovném překladu znamená »Voňavý přístav«. Jedná se o bohatou mezinárodní metropoli, přičemž v tomto ohledu se klidně může postavit bok po boku světových metropolí, jakými jsou New York nebo Londýn. Je zároveň třetím největším finančním centrem na světě a také velice důležitým centrem obchodu, letecké dopravy i inovativním mezinárodním technologickým centrem. Kromě toho bývá považován za nejsvobodnější ekonomický celek na světě a tvrdí se o něm, že je rájem gurmánů a rájem pro nákupy.
Ale to není všechno. Najdeme tady mnoho rekordů. Mezi hongkongskými »nej« můžeme zmínit například nejdražší toaletu na světě. Ta stojí v jedné hongkongské turistické galerii a její stavba prý stála 38 milionů hongkongských dolarů. To je něco přes sto milionů českých korun. V hongkongském hotelu Šangrila zase stojí největší hotelová nástěnná malba na světě. Je 50 metrů vysoká a 15 metrů široká.
I z tohoto je patrné, že zprávy o bohatství Hongkongu nejsou jen mýtem.
25 let od návratu Číně
Letos 1. července to bylo 25 let, co byl Hongkong navrácen Číně. V roce 1898 podepsal čchingský císařský dvůr s Velkou Británií dohodu, podle které byl Hongkong a jeho přes 200 ostrovů daný do pronájmu Velké Británií. Měl být pronajatý na 99 let, konkrétně od 1. července 1898 až do 30. června 1997.
Před 35 lety, v září 1982, začala Velká Británie o hongkongské otázce s Čínou diskutovat. Během dvou let se tyto dvě strany setkaly celkem dvaadvacetkrát. Nakonec 19. prosince roku 1984 oficiálně podepsaly deklaraci. Domluvily se, že od 1. července 1997 vytvoří Čína v Hongkongu speciální administrativní oblast a znovu získá nad všemi oblastmi na území Hongkongu suverenitu.
Orientální moudrost se mísí západními zkušenostmi
V Hongkongu se mísí západní kultura s tou čínskou, ať už v jazyce, kuchyni atd. Orientální moudrost se zde spojuje se zkušenostmi západních společností. To mu dodává v mnohých oblastech jedinečný ráz. Je to prosperující mezinárodní metropole, ale také jedno z nejvíce zaneprázdněných a turisty nejnavštěvovanějších měst v Asii, a to díky mnoha lákadlům.
Victoria Harbour (Viktoriin přístav) odděluje poloostrov Kowloon od ostrova Hongkong. Patří mezi největší přírodní mořské přístavy na světě.
Hongkong je známý také jako »perla východu« nebo pod přezdívkou »třetí největší noční scenérie na světě«. Bylo zde postaveno kolem 8000 výškových budov, z nichž 1300 dosahuje výšky mrakodrapů. Mezi městy s mrakodrapy se proto Hongkong řadí na první místo. Co se týká hustoty obyvatelstva, na jeden kilometr čtvereční jich připadá 130 tisíc.
Hongkongské mezinárodní letiště využívá přes 100 aerolinií z celého světa. Co do osobní letecké přepravy se Hongkong řadí na páté místo na světě. A v nákladní letecké dopravě stojí v průběhu 18 let pořád na prvním místě. Z toho vyplývá, že tamní mezinárodní letiště není jen jedním z nejmodernějších a nejrozsáhlejších na světě, ale také jedním z těch nejvytíženějších.
Úřední jazyk, který se mísí s angličtinou
Kantonština je běžně používaným a zároveň také úředním jazykem speciálních administrativních oblastí Hongkongu a Makaa. Obecně můžeme říct, že v Číně je po standardní čínštině druhým nejpoužívanějším jazykem. V pevninské Číně se kantonština používá také v provincii Kuangtung a dále také v některých oblastech provincie Kuangsi. Kantonštinou se mluví i v Jihovýchodní Asii, například v Singapuru a Malajsii, Indonésií nebo ve Vietnamu. V čínských čtvrtích se s ní určitě hojně setkáte ve Velké Británii, v Severní Americe, v Austrálii, na Novém Zélandu atd. V těchto oblastech už má kantonština poměrně velký vliv. Například v Austrálii je čtvrtým nejpoužívanějším jazykem, ve Spojených státech a Kanadě už dokonce třetím. Používá ho přibližně 120 milionů lidí. V řebříčku nejpoužívanějších jazyků se tedy řadí na 16. příčku.
Kromě toho je kantonština po standardní čínštině jediným čínským jazykem, který se studuje i na některých zahraničních univerzitách. Oba dva zmíněné jazyky jsou zároveň jedinými, které mají ucelený systém písma. Kantonština se dá zcela zapsat čínskými znaky. Zachovala si v sobě poměrně hodně prvků z klasické čínštiny.
Jenže ruku v ruce s ekonomickým rozvojem a rozšiřováním se angličtiny a standardní čínštiny začíná pomalu ustupovat. Postupně ztrácí svou pružnost a pestrost. Specifické lidové zvyky v některých oblastech, které jsou spojené s kulturou kantonštiny, rovněž postupně upadají do zapomnění. Například v Hongkongu se do kantonštiny přebírá spousta anglických výrazů. Tímto způsobem vznikly velice zajímavé výrazové prvky. Když budete poslouchat, jak si obyvatelé Hongkongu povídají, zaslechnete v jejich mluvě hodně anglických slovíček, které jsou smíchané s těmi čínskými. A navíc – každý místní obyvatel má kromě čínského jména také oficiální anglické jméno.
Hongkong je místem plným zajímavostí
Tak například. Peněženky zdejších obyvatel jsou pěkně těžké. Ptáte se proč? Protože v Hongkongu v platebním styku pořád převládá hotovost. Hojně se používají mince, a to od těch nejmenších, tedy centů, až po desetidolarovky. A z pohodlnosti většina místních platí spíše papírovými bankovkami, takže se jim mince hromadí v peněženkách. Je celkem běžné, že pak mají doma krabice plné mincí.
Proto místní vláda zavedla velice šikovnou službu. Ulicemi Hongkongu jezdí specializovaná vozidla, která tyto mince vykupují. Dojíždějí ve fixních časech do obytných čtvrtí. Uvnitř mají zařízené malé pojízdné kanceláře se třemi nebo čtyřmi zaměstnanci. Ti mince rychle přepočítají a na bankovní kartu daného zákazníka převedou stejnou částku, jakou jim dal v mincích. Je to pro ně velice pohodlné.
Asi se tomu těžko věří, ale v Hongkongu mají některé dělnické profese vyšší mzdu než takzvané bílé límečky. Například takový zedník, pokud je trochu pilnější, vydělá měsíčně 50 až 90 tisíc hongkongských dolarů. To je mnohem víc, než dělá třicetitisícová průměrná mzda úředníků.
Z toho důvodu hodně řemeslníků ve stavebnictví žije následujícím způsobem: Jeden měsíc tvrdě pracují, aby vydělali 90 tisíc dolarů. Pak z této částky vezmou 30 tisíc a vydají se na cestu do Evropy, kde si po dva týdny užívají života. Po takovéto dovolené se vrací zpátky do Hongkongu a opět tvrdě pracují. ¨
Další profesí, ve které si mohou místní obyvatelé docela dobře vydělat, je mytí nádobí. Právě za mytí nádobí v restauracích dostanete plat 20 až 30 tisíc hongkongských dolarů měsíčně.
Otázka ale zní, proč jsou tyto profese v Hongkongu tak dobře placené. Důvody jsou dva. Za prvé, jsou to těžké práce a málokdo z místních je dělá ochotně. Druhým důvodem je to, že zaměstnávat načerno imigranty je v Hongkongu nelegální. Takže daným firmám nezbývá jiná možnost než zaměstnávat místní obyvatele. Ale protože se místní na tato místa zrovna nehrnou, poptávka vysoce překračuje nabídku. A tak je mzda v těchto profesích vysoká.
Hongkongské komerční byty nemají balkony ani lodžie. Proč? Možná vás odpověď napadne hned. Je to proto, že jsou ceny bytů v Hongkongu astronomické, ale užitná plocha bývá obvykle miniaturní. Proto většina rodin není ochotna plýtvat prostorem na balkoně. Takže i když třeba při koupi bytu má byt balkon, většina majitelů ho nechává předělat na část obývacího pokoje, aby si alespoň trochu zvětšili obytnou plochu. Když se ale říká, že většina hongkongských bytů nemá balkon, tak to neznamená »všechny byty«. Je zde velice malý počet bytů, které ty balkony přeci jen mají. To jsou byty těch nejmovitějších obyvatel.
(mac)
FOTO – wikipedia/Creative Commons/Base64, retušoval CarolSpears, pixabay, wikipedia/GNU/Creative Commons/TUBS