Obyvatelé centra Barcelony, kteří si už mnoho let stěžují na negativní dopady nadměrného cestovního ruchu, se začali mobilizovat proti velkému počtu restauračních zahrádek v ulicích. Barcelonskou radnici vyzývají, aby více kontrolovala venkovní provozy gastronomických podniků a nechala zavřít ty, které fungují načerno, píše deník El País.
Lidé z bytů sousedících se zahrádkami si stěžují především na hluk, který trvá i do brzkých ranních hodin, či na vytlačování jiných druhů podnikatelských aktivit. Představitelé radnice tvrdí, že problémy jsou jen v některých ulicích.
Rozšíření počtu zahrádek barcelonská radnice schválila za pandemie covidu-19, aby umožnila částečné fungování barů a restaurací i v době pandemických uzávěr. V té době vydala pře 3000 dočasných povolení pro umístění zahrádek do veřejného prostoru a také snížila o 75 procent poplatky za zábor veřejné plochy.
S návratem turistů do katalánské metropole si ale sousedé začali stěžovat na nadměrnou koncentraci venkovních gastronomických provozů v ulicích v centru města. Sdružení sousedů FAVB kritizuje navýšení schválené za pandemie. »Do roku 2019 bylo v Barceloně na 6000 povolení pro zahrádky s celkovou kapacitou 25 000 stolů. S covidem se ten počet zvýšil o 3000 povolení a 10 000 stolů,« řekl deníku mluvčí FAVB Pere Mariné. Podle sdružení je počet nadměrný a koncentrace patří k nejvyšším v Evropě. »Je jasné, že to vede k problémům,« dodal mluvčí.
Sdružení sousedů poukazují například na ulici Calle Enric Granados, která měří zhruba jeden kilometr. Reportéři deníku El País na této ulici napočítali 82 zahrádek s 331 stoly. »V mé jídelně je kvůli hluku z ulice nemožné vést konverzaci, když jsou otevřená okna,« uvedl Jordi Badia ze sousedské organizace SOS Enric Granados. Obyvatelé se také domnívají, že vysoká koncentrace zahrádek vede k růstu nájmů, který pak z ulic vytlačuje jiné druhy obchodů a provozoven.
Podle aktivistů vyrostlo mnoho venkovních zařízení na chodnících načerno. »Kdyby dodržovaly stávající pravidla, tak by 90 procent z nich (zahrádek) muselo zavřít,« řekl Mariné. Obyvatelé si také stěžují, že v noci hluk od stolů a židlí trvá výrazně déle, než je povolená otevírací doba zahrádek. Podle nařízení by měly zavírat o půlnoci či v jednu ráno.
»V Barceloně žádný problém se zahrádkami není,« říká náměstek barcelonské primátorky Jaume Collboni ze strany katalánských socialistů. Podle něj mohly problémy vzniknout jen v některých lokalitách, kde je skutečně velká koncentrace venkovního sezení. »Zahrádky vytvářejí bezpečnost (na ulicích), ekonomický život, jsou součástí středomořské kultury,« řekl. Domnívá se také, že díky 3000 dočasných povolení se podařilo v pohostinství zachránit několik tisíc pracovních míst. Collboni navíc dojednal v rozpočtu na příští rok prodloužení slevy na poplatku za umístění zahrádek.
Podle šéfa asociace barcelonských restaurací Rogera Pallarolsa si na venkovní sezení stěžuje několik desítek lidí, kteří »jsou proti všemu«. Barcelonské provozy podle něj mají jedny z nejstriktnějších pravidel v celém Španělsku.
Podle deníku El País hrozí, že pravidla ohledně zahrádek vytvoří krizi v barcelonské městské koalici, která stále hledá rovnováhu mezi ekonomickým přínosem a dopady na cestovní ruch ve městě. Levicová starostka Ada Colauová a její spolustraníci se dlouhodobě vymezují proti negativním dopadům cestovního ruchu na starousedlíky, například v oblasti dostupnosti bydlení.
(cik, čtk)