Vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), v uplynulém roce popsali 139 nových druhů. Je mezi nimi například slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů, či první mnohonožka, která má více než 1000 nohou. Mezi další objevy oficiálně pojmenované a popsané ve vědeckých časopisech patří 131 druhů hmyzu a dalších bezobratlých, čtyři ryby, tři rostliny a jedna žába.
Nově pojmenovaný mravenec, s latinským názvem Anonychomyrma inclinata, má pozoruhodný vztah k jednomu z nejvzácnějších a nejnápadnějších australských motýlů z čeledi modráskovitých – v angličtině nazvanému Bulloak jewel (Hypochrysops piceata).
Mravenci přenášejí housenky tohoto motýla v čelistech z jejich denního úkrytu pod kůrou na listy stromu, který místní domorodci nazývají buloke. Tato dřevina, která patří k přesličníkovitým a byl podle ní motýl pojmenován, housenkám slouží jako potrava. Zatímco se krmí, mravenci je ochraňují.
Zajímavé však je, že mravenci často housenky jedí, ale tento nový druh mravence slouží housenkám spíše jako chůva, uvedl David Yeates, odborník na hmyz z CSIRO. Za svou práci podle Yeatese dostávají mravenci od housenek cukernatou látku, kterou lze přirovnat k jakémusi mravenčímu opiu. »Zdá se, že žláza housenky se vyvinula právě proto, aby mravence nakrmila,« uvedl Yeates.
Mezi nově popsané druhy patří i první mnohonožka, která má více než 1000 nohou, nalezená 60 metrů pod zemí v důlní oblasti v západní Austrálii. Dále Undarobius howarthi, jeden ze dvou nových druhů snovaček z nového rodu Undarobius nalezených v lávových jeskyních ve vulkanickém národním parku Undara v severovýchodním Queenslandu. Ačkoli tento snovač nemá oči, pigmentové skvrny a nedostatek setae (štětinovitých chloupků) vytvářejí dojem očních skvrn.
Nová horská žába Philoria knowlesi se liší barvou a kresbou a byla pojmenována na počest významného australského ekologa Rosse Knowlese. »Tři ze čtyř nových exemplářů ryb se řadí k pestrobarevným bradáčům, kteří se vyskytují jen zřídka, protože žijí hlouběji, než kde se potápěči obvykle pohybují, jsou malé a žijí v těžko přístupných biotopech,« sdělil vědec CSIRO John Pogonoski.
Podle odborníků z CSIRO je oficiálně zaznamenána asi jen čtvrtina australské flóry a fauny, a proto má tento proces zásadní význam pro pochopení a ochranu rozsáhlých ekosystémů země.
(mac, čtk)
FOTO – SCIRO/John Lewis, fishesofaustralia.net.au/Jeff Johnson, SCORO/dropbox.com/Ron Russo, Michael Braby, SCIRO/dropbox.com/inaturalist.org/Reiner Richter, Queenslandské muzeum