Po většinu roku 2024 zatěžovaly spory ohledně elektromobilů (EV) hospodářské a obchodní vazby mezi Čínou a Evropskou unií (EU).
Tento „láskyplně nenávistný“ vztah, poznamenaný jak třenicemi, tak vzájemnou závislostí, zanechal obě mocnosti na nejisté cestě – hledající společnou řeč navzdory přetrvávajícím nejistotám.
NEJISTOTY ZASTÍRAJÍ SPOLUPRÁCI
To, co začalo jako vyšetřování EU na konci roku 2023, se rozvinulo do celoročního střetu s dodatečnými cly uvalenými EU na čínské elektromobily. Jednání však stále probíhají a je jasné, že ani jedna strana není připravena vzdát se hledání řešení.
Čínští výrobci automobilů kdysi považovali Evropu za otevřený a slibný trh. Opatření EU proti „netržním podmínkám“ však podrývají jejich důvěru.
Zpráva zveřejněná v pondělí Čínskou obchodní komorou při EU (CCCEU) ve spolupráci s globální poradenskou společností Roland Berger vykresluje chmurný obraz napjatých vztahů a rostoucí nejistoty mezi čínskými podniky působícími v EU.
Zpráva, která vychází ze čtyřměsíčního průzkumu a hloubkových rozhovorů s přibližně 200 čínskými podniky v EU, zdůrazňuje, že »nejistota« se stala určujícím faktorem pro čínské podniky působící v EU.
Čínské podniky vyjádřily obavy z rostoucí politizace komerčních sektorů a vyzvaly EU k vytvoření spravedlivého, transparentního a předvídatelného tržního prostředí pro zahraniční podniky, uvádí zpráva.
Mezitím bruselský ekonomický think tank Bruegel uvedl ve své zprávě, že trestní cla EU na čínské bateriové elektromobily jsou chybou, která přinese více škody než užitku.
Obchodní spory mají také tendenci mít přesahující dopady, uvedl think tank, a takové spory mezi EU a Čínou oslabí celkové bilaterální vztahy.
»Vysoká cla na čínské elektromobily škodí budoucnosti evropské ekonomiky,« uvedl chorvatský analytik Mladen Plese v rozhovoru pro Xinhua v září. »Evropa by měla být připravena na zdravou konkurenci s Čínou a neměla by následovat vedení Spojených států, pokud jde o cla na elektromobily,« dodal s tím, že »v zájmu všech v Evropě je spolupracovat s Čínou.«
Kromě sektoru elektromobilů čelily různým výzvám ze strany EU i další průmyslová odvětví klíčová pro zelenou transformaci Evropy, jako je výroba baterií, solárních panelů, větrných turbín a technologie vodíku.
»Hospodářský vztah mezi Čínou a Evropou skutečně čelí novým výzvám,« uvedl Denis Depoux, globální generální ředitel společnosti Roland Berger, a poznamenal, že složité postavení EU vůči Číně nutí podniky balancovat mezi nepředvídatelností a křehkou rovnováhou.
POKRAČUJÍCÍ HOSPODÁŘSKÁ ODOLNOST
Navzdory narůstajícím výzvám prokázal obchod mezi Čínou a EU v roce 2024 svou odolnost.
Zahraniční obchod Číny s EU dosáhl v prvních třech čtvrtletích roku 2024 objemu 4,18 bilionu jüanů (576,5 miliardy amerických dolarů), což představuje meziroční nárůst o 0,9 procenta, uvádí statistiky. Podle údajů CCCEU od roku 2024 průměrný denní objem bilaterálního obchodu překonal 2 miliardy eur (2,1 miliardy amerických dolarů).
Služba nákladních vlaků mezi Čínou a Evropou charakterizuje tuto odolnost. Ke dni 10. července překonaly nákladní vlaky mezi Čínou a Evropou v roce 2024 hranici 10 000 jízd, přičemž této hranice bylo dosaženo o 19 dní dříve než v loňském roce. Síť nákladní dopravy aktuálně zasahuje do 224 měst v 25 evropských zemích.
Navíc ke dni 15. listopadu překročily kumulativní jízdy nákladních vlaků mezi Čínou a Evropou od jejich spuštění před 13 lety hranici 100 000, což zdůrazňuje trvalou sílu tohoto hospodářského spojení mezi oběma stranami.
»Navzdory narušení způsobenému geopolitickou dynamikou, hospodářskými výkyvy … bilaterální vazby a hospodářská a obchodní spolupráce mezi Čínou a EU nadále vykazují pozoruhodnou odolnost, obrovský potenciál a živou vitalitu uprostřed turbulentních časů,« uvedl předseda CCCEU Liu Jiandong.
Čínské investice v EU zůstaly významné. V Evropě působí více než 2 800 čínských podniků, které zaměstnávají přes 270 000 místních pracovníků, uvádí CCCEU.
Čínský gigant na výrobu baterií CATL a firma zaměřená na obnovitelné zdroje energie Envision Energy založily továrny v evropských zemích, jako je Německo, Maďarsko a Francie, čímž posílily místní infrastrukturu čisté energie.
Podle průzkumu zveřejněného Německou obchodní komorou v Číně plánuje výrazná většina německých společností zachovat své aktivity v Číně, přičemž mnohé zamýšlejí zvýšit investice v příštích dvou letech.
Zpráva o obchodní důvěře pro období 2024/25, provedená mezi 3. zářím a 8. říjnem s 546 členskými společnostmi, ukázala, že 92 procent německých firem hodlá pokračovat v provozu v zemi. Navzdory tržním výzvám zvažuje odchod pouze 0,4 procenta firem.
Clas Neumann, předseda představenstva Německé obchodní komory ve východní Číně, uvedl: »Německé firmy se vyrovnávají se současnými tržními výzvami a zmírňují rizika při přípravě na využití příležitostí.«
Více než 5 000 německých podniků zapustilo kořeny v Číně a čínský trh má pro ně obrovský význam, uvedl Maximilian Butek, hlavní představitel Delegace německého průmyslu a obchodu v Šanghaji.
VYHLÍDKY NA ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE
Vztahy mezi Čínou a EU mají strategický význam a široké rozvojové vyhlídky. Čína je největší rozvojovou ekonomikou světa a EU je největší unií rozvinutých zemí. Spolupráce mezi Čínou a EU dlouhodobě funguje jako stabilizační faktor v turbulentním světě a přináší mnoho jistot do globálního systému.
Obě strany mají také hluboce integrované průmyslové a dodavatelské řetězce. Jak uvedl Cai Run, vedoucí Čínské mise při EU, na Fóru EU-Čína konaném minulý měsíc v Bruselu, EU a Čína by k sobě měli přistupovat jako partneři, nikoli rivalové. Měly by posílit pragmatickou spolupráci namísto dalšího »odpojování« a spolupracovat na přinášení větší stability a jistoty do světa místo přidávání složitostí.
Navzdory výzvám existují důvody k optimismu, když se blíží rok 2025. Příští rok 50. výročí diplomatických vztahů mezi Čínou a EU představuje důležitý bod spojení minulosti s budoucností, příležitost k posílení vzájemně výhodné spolupráce.
Když se rok 2024 blíží ke konci, výzvou pro obě strany je najít společnou cestu vpřed.
(Xinhua)