Nový šéf NATO měl být vybrán v červenci 2023, ale nebylo dosaženo shody. Nyní je po odstoupení rumunského prezidenta jediným zbývajícím kandidátem na šéfa NATO nizozemský premiér Mark Rutte.
Odstupující nizozemský premiér se zřejmě stane příštím generálním tajemníkem NATO, protože rumunský prezident Klaus Iohannis z boje o funkci odstoupil. Také Maďarsko zrušilo své veto Rutteho kandidatury poté, co se Rutte zaručil, že nebude nutit zemi, aby se podílela na plánech NATO na poskytnutí podpory Ukrajině. Rutte k tomu poskytl i písemné záruky. Proti Rutteho kandidatuře se vyslovilo také Turecko, ale v dubnu své námitky zrušilo.
Odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se ukázal jako obtížně nahraditelný. Příští šéf NATO měl být jmenován v červenci 2023, ale nepodařilo se v této věci dosáhnout shody. Po odstoupení Rumunského prezidenta má Rutte téměř jistotu, že od října stane v čele největší vojenské organizace na světě, informoval server Fox News.
Kancelář prezidenta Klause Iohannise v prohlášení uvedla, že rumunská bezpečnostní rada Rutteho kandidaturu podpořila. Zároveň uvedla, že Iohannis koncem minulého týdne informoval NATO o svém záměru odstoupit.
Jeho odstoupení odstraňuje poslední skutečnou překážku, které by Rutte mohl čelit. Mělo by umožnit NATO předvést ukázku »jednoty a demonstrovat solidaritu s válkou zničenou Ukrajinou«, až se americký prezident Joe Biden a jeho protějšky sejdou 9. až 11. července ve Washingtonu u příležitosti 75. narozenin NATO.
Generální tajemníci NATO jsou zodpovědní za předsedání schůzkám a vedení někdy choulostivých konzultací mezi 32 členskými zeměmi, aby zajistili, že organizace, která funguje na základě konsensu, může i nadále fungovat.
Rutte, který vedl Nizozemsko 14 let, je všeobecně chválen jako efektivní tvůrce konsensu a zároveň projevuje odhodlání podporovat Ukrajinu, včetně nedávného nizozemského úsilí při výcviku ukrajinských pilotů na stíhačky F-16, nebude mít lehkou práci. Serveru POLITICO vypočítal několik základních témat, s kterými se bude potýkat.
1. Možný návrat Donalda Trumpa
Čtyři týdny poté, co Rutte nastoupí do své nové funkce, půjdou Američané k volbám a mohli by znovu zvolit Donalda Trumpa, skeptika vůči NATO. V rámci kampaně Trump vyhrožoval, že pokud se znovu dostane do Bílého domu, omezí americkou pomoc Ukrajině. Pokud by to dodržel, mohlo by to zasadit vážnou ránu důvěryhodnosti spojenců v NATO, kteří pomáhají Ukrajině bránit se proti Rusku, vzhledem k tomu, že USA jsou zdaleka největším dárcem vojenské pomoci Kyjevu.
Země NATO pak také loni mlhavě přislíbily, že »budou schopny předložit Ukrajině pozvání ke vstupu do aliance, až se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky«. Soudě podle nedávné Trumpovy charakteristiky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského však tento závazek vypadá vratce. Zelenský »je možná největší obchodník ze všech politiků, kteří kdy žili,« řekl Trump minulý týden na předvolební akci. »Právě před čtyřmi dny odjel s 60 miliardami dolarů, přijede domů a oznámí, že potřebuje dalších 60 miliard dolarů. To nikdy neskončí.«
2. Protivzdušné systémy pro Ukrajinu
Jakmile Rutte nastoupí do úřadu, bude ho Ukrajina s blížící se zimou volat o pomoc. V posledních měsících Rusko zintenzivnilo údery proti ukrajinským tepelným elektrárnám a přehradám – infrastruktuře, jejíž úplná oprava trvá měsíce, ne-li roky. Podle odcházejícího šéfa NATO Stoltenberga spočívá klíč ve větším počtu systémů protivzdušné obrany, které by mohly chránit dodavatele energie, a také v údržbářském personálu pracujícím na opravách poškozených zařízení.
Země NATO také bojují o vyslání – nebo v případě Rutteho vlastní země o vybudování – systémů protivzdušné obrany. Evropa jich však nemá tolik, aby je mohla poslat, pokrok v USA byl v Kongresu odložen a země blízké Rusku jsou v této nebezpečné době méně než ochotné vzdát se svých protivzdušných systémů.
3. Přimět členy NATO, aby platili
NATO tento týden oslavilo rekordní počet spojenců, kteří dosáhli cíle 2 % HDP na výdaje na obranu – 23. Nizozemsko tuto hranici skutečně letos po letech zaostávání překročilo. Znamená to však, že třetina aliance stále nedosahuje tohoto cíle, přestože se k tomu zavázala před deseti lety. Nejméně platí Jihoevropské země. V Itálii odhady pro rok 2024 zaznamenávají mírný pokles z již tak nízkých 1,5 % v loňském roce. Španělsko letos vynaloží pouze 1,28 procenta. Jeho soused Portugalsko se zavázalo k 1,55 procenta. Třeba ale i Kanada, která je členem NATO od samého počátku v roce 1949, vynakládá pouze 1,37 % HDP.
4. Stížnosti na východním křídle
Země sousedící s Ruskem nepatří mezi Rutteho největší fanoušky. Vadí jim také nízké nizozemské výdaje na obranu a zejména to, že nejvyšší roli v NATO vždy zastával někdo ze západní nebo severní Evropy, přestože země východního křídla jsou v alianci již čtvrt století.
Estonská premiérka Kaja Kallasová se do boje o nejvyšší post v NATO nepřihlásila poté, co jí bylo řečeno, že by nezískala podporu zemí, jako jsou USA, Francie a Německo, ale jako cena útěchy jí byl nakonec nabídnut post příštího šéfa zahraniční politiky EU. Rumunského prezidenta Klause Iohannise, který se o tuto funkci ucházel, podpořilo pouze Maďarsko.
Země východního křídla budou nyní pravděpodobně požadovat lepší zastoupení na sekundární úrovni NATO. A jedním z Rutteho prvních úkolů ve funkci šéfa NATO bude totiž jmenování zástupce a bude na něj vyvíjen tlak, aby jmenoval někoho z východních zemí.
5. Skeptičtí evropští lídři
Není to jen Trump, koho bude muset Rutte přesvědčit, aby udržel NATO při životě. V celé Evropě posilují strany, které jsou skeptické vůči NATO a volají po míru. Například ve Francii se blíží parlamentní volby, které by mohly přinést výrazný zisk krajně pravicovému Národnímu shromáždění – to přimělo Stoltenberga, aby v rozhovoru pro POLITICO vzácně vyzval Paříž, aby »udržela NATO silné«.
Rutte to samozřejmě ví. O postu v čele NATO začal uvažovat, když bylo jasné, že jeho středopravicová Lidová strana pro svobodu a demokracii prohraje nizozemské volby s krajně pravicovou Stranou pro svobodu Geerta Wilderse, což se také stalo. Wilders loni na otázku, jaký má názor na ruského vůdce Vladimira Putina, řekl stanici RT: »Tleskám mu, stejně jako tleskám panu Trumpovi za to, že jsou vůdci, kteří tam stojí jménem ruského a amerického lidu.«
(cik)