Spolková vláda se zatím nemůže rozhodnout o podobě prodloužení provozu německých jaderných elektráren. Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) sice na tiskové konferenci řekl, že rozhodnutí bude brzy, podle ministra hospodářství Roberta Habecka (Zelení) ale postup blokuje ministr financí Christian Lindner (FDP). Habeck už na začátku září řekl, že Německo v zájmu energetické bezpečnosti ponechá v provozu do jara 2023 dvě ze tří nukleárních elektráren, které původně plánovalo trvale odstavit na konci letošního roku, FDP ale požaduje prodloužení provozu všech tří jaderek až do roku 2024.
Habeck na začátku září řekl, že energetická situace vyžaduje převedení atomových elektráren Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku do rezervy, aby mohly být v případě potřeby během zimy využity. Na konci září pak uvedl, že situace je vážnější a že obě elektrárny zůstanou pravděpodobně přes zimu připojené k síti.
Třetí zbývající jaderné elektrárně, kterou je Emsland v Dolním Sasku, provoz prodloužen být nemá a zařízení ani nemá být součástí rezervy. Nadále se tak počítá s trvalým odstavením elektrárny ke konci letošního roku. To se ale nelíbí nejen liberálům, ale ani konzervativní opozici CDU/CSU.
Německá vláda teď musí oficiálně rozhodnout o rámcových podmínkách, které chod jaderných elektráren prodlouží. Odstavení reaktorů je totiž v Německu určeno zákonem. Podle Habecka hrozí, že pozdní rozhodnutí by mohlo zachování provozu reaktorů znemožnit. Argumentuje mimo jiné tím, že Isar 2 potřebuje opravu a údržbu, aby ho bylo možné po konci letošního roku dál provozovat.
Greta tentokrát zabodovala
K otázce jaderné energie v Německu se mezitím vyjádřila i švédská aktivistka za ochranu klimatu Greta Thunbergová. »Když už jsou v provozu, tak bych považovala za chybu je odstavit a místo toho se obrátit k uhlí,« řekla. Německo totiž kvůli energetické krizi a nedostatku zemního plynu spustilo uhelné elektrárny, které drželo v rezervě.
(ici, čtk)