Rusko neobdrželo od Německa žádné spolehlivé informace o případu sabotáže plynovodů Nord Stream a Nord Stream-2, řekl agentuře TASS velvyslanec v Berlíně Sergej Něčajev.
»Ne, neobdrželi jsme žádné spolehlivé informace v reakci na naše četné žádosti, ať už to byly apely na ministerstvo zahraničí, ať už to byly apely na generální prokuraturu po linii právní pomoci, ať už to byla diskuse v Radě bezpečnosti OSN, ať už to byl apel šéfa ruské vlády na vlády, včetně Německa, o mezinárodním vyšetřování a odhalení účastníků tohoto teroristického činu, zatím jsme neobdrželi žádné přesvědčivé dokumenty, natož vysvětlení. To je deprimující,« řekl diplomat. Zároveň dodal, že »byl zasazen teroristický úder mezinárodní energetické infrastruktuře, kritické infrastruktuře«.
Nečajev zdůraznil, že do projektu není zapojeno pouze Rusko, ale i řada dalších zemí. »A německá strana, kde jsou zapojeni dva významní ekonomičtí hráči, utrpěla obrovskou ztrátu. To se týká nejen samotné výstavby, ale i ztráty zisku, protože všechny struny Severního proudu-2 byly připraveny k provozu,« zdůraznil.
Technicky vzato, podle velvyslance byl plyn v obou řetězcích již naplněn a bylo pouze nutné otevřít ventil, aby se dostal na území Německa. »Bohužel k tomu nebyla dostatečná politická vůle,« řekl Nečajev. Připomněl, že i po sabotáži byla jedna struna zachována. »A ruská strana navrhla, a ruský prezident Vladimir Putin to navrhl jako první, aby tento řetězec také vedl plyn do Evropy, do Německa. Ale bohužel politická vůle Evropanů a Německa zvolila jinou cestu,« uzavřel velvyslanec.
Dne 27. září 2022 společnost Nord Stream AG oznámila »bezprecedentní poškození« na třech řetězcích podmořských plynovodů systému Nord Stream. Později švédští seismologové uvedli, že 26. září 2022 identifikovali dva výbuchy na trase plynovodů Nord Stream. V návaznosti na tento incident zahájila ruská generální prokuratura trestní řízení ve věci obvinění z mezinárodního terorismu.
Rusko opakovaně podalo žádost o právní pomoc při vyšetřování sabotáže plynovodu Nord Stream na základě Mezinárodní úmluvy o potlačování teroristických útoků z roku 1997 a Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu z roku 1999. Od října 2022 bylo zasláno 15 žádostí Dánsku, Finsku, Německu, Švédsku a Švýcarsku. Třináct z nich bylo zamítnuto. V srpnu a září 2023 zaslala generální prokuratura Dánsku, Německu, Švédsku a Švýcarsku dopisy s nesouhlasem s odmítnutím právní pomoci a žádosti o přezkoumání.
(cik)