Poté, co se jeho předvolební hazard obrátil proti němu, stojí Emmanuel Macron před hořce bolestivou volbou: stáhnout své kandidáty a pokusit se zastavit krajní pravici, nebo se pokusit zachránit zbytky svého kdysi dominantního hnutí, uvedl server POLITICO.
Pro 46letého vůdce Francie bylo nedělní první kolo parlamentních voleb stejně osobním ponížením jako jeho ohromující vzestup do prezidentského úřadu jako čerstvého outsidera před sedmi lety.
Po katastrofální porážce od krajní pravice v červnových volbách do Evropského parlamentu svolal předčasné hlasování s jediným cílem: zastavit ve Francii pád k extrémům. Dosáhl pravého opaku.
Druhá největší evropská ekonomika a jediná jaderná mocnost v EU je nyní blíže než kdykoli předtím k tomu, aby poprvé uvedla do úřadu krajně pravicovou vládu poté, co Národní shromáždění (RN) Marine Le Penové v první fázi hlasování dramaticky vedlo.
Pokud druhé kolo hlasování 7. července přinese RN parlamentní většinu – a prognózy naznačují, že je to možné – Francie se ocitne v neprobádaných vodách: V zemi by přinejmenším zčásti vládli politici, kteří slíbili, že rozvrátí Evropskou unii, povedou válku proti migraci a vystoupí z NATO.
Ačkoli strana Le Penové zmírnila některé své ostřejší postoje, zůstává hluboce skeptická vůči západnímu politickému mainstreamu. Vítězství v těchto volbách by výrazně zvýšilo její šance na získání francouzského prezidentství v roce 2027.
»Můžeme s přehledem říci, že detoxikace parlamentu se dostává do závěrečné fáze,« řekl Bruno Cautrès, politický analytik z institutů Sciences Po. »Třikrát za sebou vyhráli evropské volby a Marine Le Penová se dvakrát dostala do druhého kola prezidentských voleb; pokud vyhrají druhé nejdůležitější francouzské volby, stanou se mainstreamem,« dodal.
Výzkumný ústav Ipsos v neděli odhadl, že by krajní pravice mohla získat 230-280 křesel v 577členném parlamentu. Vzhledem k tomu, že práh pro získání absolutní většiny v parlamentu je 289 křesel, může krajní pravice za týden dokonce sestavit vládu, jejímž premiérem bude 28letý předseda Národního shromáždění Jordan Bardella.
Parlamentní volby jsou složitým dvoukolovým procesem, v němž dva kandidáti, kteří v prvním kole získají nejvíce hlasů, postupují do druhého kola. V těchto klíčových volbách však byla volební účast vysoká, což znamenalo, že odhadem až ve 315 volebních obvodech postoupil do druhého kola také třetí kandidát, často někdo z Macronovy koalice.
Macronovi kandidáti ale byli vyřazeni v polovině z 577 francouzských volebních obvodů. Macronova centristická parlamentní skupina se v Národním shromáždění smrskne z 250 zákonodárců na méně než stovku. Jeho centrističtí spojenci nyní čelí obrovskému tlaku, aby v mnoha oblastech odstoupili z volebního klání a doporučili svým příznivcům, aby ve snaze porazit Le Penovou volili levicovou alianci, jejíž součástí jsou i krajně levicoví radikálové.
Levicová strana Nepoddajná Francie a její lídr Jean-Luc Mélenchon se po roce stráveném bojem v Národním shromáždění ukázali jako pravděpodobně ještě větší nepřítel centristů než Le Penová. Sám Macron strávil většinu této kampaně tím, že politiku levicové aliance Nová lidová fronta, jejíž součástí je i krajní levice, označil za »groteskní« a pro Francii zničující.
Kandidáti, kteří postoupili do druhého kola hlasování, mají čas do dnešního večera, aby se rozhodli, zda z boje odstoupí, nebo budou pokračovat. V neděli večer se zdálo, že v mnoha volebních obvodech třetí nejlépe umístěný kandidát odstupuje, aby pomohl soupeři porazit RN.
»Odhady počtu mandátů pro krajní pravici jsou již zastaralé, protože vycházely ze soubojů ve druhém kole předtím, než kandidáti začali odstupovat,« uvedl Brice Teinturier, ředitel institutu pro průzkum veřejného mínění Ipsos, v rozhovoru pro BFMTV.
RN uvedlo, že se nebude pokoušet sestavit vládu, pokud nezíská v parlamentu absolutní většinu. V neděli Le Penová trvala na tom, že Bardella se stane premiérem pouze v případě, že RN získá podporu parlamentu. Francouzský prezident tradičně jmenuje premiéra z největší parlamentní skupiny.
(cik)