Munice z první a druhé světové války potopená v Baltském moři brání výstavbě pobřežních větrných farem (WF) v regionu. Uvedl to evropský komisař pro životní prostředí a oceány Virginijus Sinkevičius v rozhovoru pro britský list Financial Times.
Přibližně 300 000 tun nevybuchlé munice z první a druhé světové války na dně Baltského moře podle něj ohrožuje mimo jiné »hospodářské aktivity pobřežních zemí, jako je rozvoj infrastruktury obnovitelných zdrojů energie«. V této souvislosti také oznámil, že v září letošního roku plánuje uspořádat setkání ministrů pobaltských zemí s cílem vytvořit »společnou mapu Baltského moře«, která by odrážela veškeré informace o známých skládkách munice, jež mají státy, které k ní mají přístup, k dispozici. Kromě toho by ministři mohli diskutovat o tom, která z nalezených muničních skládek by mohla být »bezpečně vyzvednuta a zlikvidována«. Podle politika by toto úsilí mohlo sloužit jako model pro budoucí aktivity na vyčištění Černého moře po skončení ukrajinského konfliktu.
Toto hodnocení hrozeb pro výstavbu větrných elektráren v Baltském moři nesdílejí všichni, uvedl list. Giles Dixon, šéf sdružení výrobců větrné energie WindEurope, novinám řekl, že nevybuchlé miny »nejsou největším problémem, kterému čelí rozvoj větrné energie na moři«, protože stavební společnosti před zahájením prací na stavbě větrných elektráren prozkoumávají a čistí mořské dno. Evropský průmysl se podle Dixona naopak více obává zpoždění při udělování povolení pro výstavbu a zvýšené konkurence ze strany čínských společností.
Shazování do moře bylo po světových válkách považováno za nejrychlejší a nejbezpečnější způsob likvidace zbraní. Mnoho munice však bylo v Baltském moři likvidováno chaoticky, což způsobilo, že se dostala daleko od původního místa uložení, uvedl list. Generální ředitelství EU pro námořní záležitosti a rybolov loni označilo tuto situaci za »skutečnou ekologickou časovanou bombu«.
(jb, TASS)