Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chamaneí vyzval k prohloubení dlouhodobé spolupráce mezi svou zemí a Ruskem. Po dnešním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem také řekl, že Teherán a Moskva musejí zůstat ostražití vůči klamům Západu, informovala agentura Reuters. Společně s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem jednali také o situaci v Sýrii. Írán podle Chamaneího prosazuje politické řešení, Turecko tvrdí, že »nemůže nečinně přihlížet« snahám kurdských milic o rozdělení Sýrie.
Ajatolláh se vyjádřil i k situaci na Ukrajině. Označil ji za »tvrdou a těžkou událost«. »Islámskou republiku vůbec netěší, že jí trpí obyčejní lidé,« prohlásil Chamaneí, který také řekl, že »Rusko si pod Putinovou vládou zachovalo nezávislost«.
Ve vztahu k ekonomice Chamaneí řekl, že »dolar by měl být postupně odstraňován ze světového trhu«. Putin po jednání řekl, že s Chamaneím diskutoval o používání národních měn při vzájemných vyrovnáváních.
Rusko a Írán jsou společnými podporovateli syrského prezidenta Bašára Asada a obě země čelí západním sankcím.
Podle trojice účastníků dnešního jednání, Putina, Chamaneího a Erdogana, bylo účelem schůzky nalézt mírové řešení situace v Sýrii. Putin a Erdogan mluvili také o situaci kolem ukrajinského obilí v černomořských přístavech.
Trojstranné jednání komentoval v televizním projevu íránský prezident Ebrahím Raísí. Uvedl, že »o osudu Sýrie by měli rozhodovat její obyvatelé bez zahraniční intervence«. »Nelegitimní přítomnost okupačních jednotek USA Sýrii destabilizuje. Silná přítomnost syrské armády pomůže udržet integritu země,« řekl prezident.
Zatímco Moskva a Teherán syrský režim Asada podporují, Turecko poskytlo pomoc islámským radikálům, kteří bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Erdogan dnes řekl, že »boj Turecka proti terorismu bude pokračovat nehledě na to, kdo jej podporuje«. Uvedl ale, že očekává podporu od Ruska i Íránu. »Největším přínosem pro syrský lid by bylo, kdyby se země zbavila kurdských milic YPG,« řekl Erdogan. YPG podle něj se zahraniční podporou podniká kroky k rozdělení Sýrie, čemuž Turecko nemůže nečinně přihlížet.
Kurdské milice YPG považuje Turecko za teroristickou organizaci, některé členské státy NATO je naopak podporovaly v boji proti teroristům z organizace Islámský stát. Turecko vede proti YPG a členům turecké strany kurdských pracujících (PKK) dlouhodobou vojenskou kampaň.
YPG jsou ozbrojenou složkou kurdské Sjednocené demokratické strany (PYD), která je přední opoziční stranou v Sýrii, kde má pod kontrolou několik území. Cílem syrských Kurdů je dosáhnout co možná největší autonomie na svých roztříštěných územích, tu jim ale vláda Bašára Asada přiznat odmítá. Od roku 2016 provedla Ankara především proti Kurdům čtyři vojenské operace na severu Sýrie.
Putin po jednání uvedl, že Rusko, Írán i Turecko jsou odhodlaní »normalizovat« situaci v Sýrii a dohodli se na dalších konzultacích.
V den, kdy ruský prezident přijel do Teheránu, podepsali při on-line ceremoniálu, podepsali generální ředitelé Národní íránské ropné společnosti (NIOC) a ruské plynárenské firmy Gazprom memorandum o porozumění v hodnotě 40 miliard dolarů (přes 957 miliard korun).
Gazprom podle tiskové agentury íránského ministerstva ropného průmyslu SHANA pomůže společnosti NIOC s rozvojem plynových polí Kiš a Severní Pars a také šesti ropných polí. Současně se bude podílet na dokončení projektů zkapalněného zemního plynu (LNG) a výstavbě plynovodů pro vývoz plynu.
Írán má po Rusku druhé největší zásoby zemního plynu na světě. Americké sankce však tomuto blízkovýchodnímu státu brání v přístupu k technologiím a omezují vývoz této suroviny.
(cik, čtk)