Rychlý pohled na současný stav světa a globální politickou a ekonomickou oblast neposkytují zrovna důvody k optimismu. Vztahy mezi velmocemi se stále zhoršují, vleklé konflikty neutichají a multilaterální systém založený na pravidlech se pohybuje po nejisté trajektorii.
Na geoekonomické frontě se globalizace zpomaluje a někteří naznačují, že jsme vstoupili do období deglobalizace. Pokrok dosažený během několika desetiletí rostoucí globální ekonomické integrace a globálního ekonomického růstu je ohrožen rostoucím napětím v obchodních vztazích; rostoucí populistickou přitažlivostí protekcionistické politiky v některých koutech světa; a narušením globálních hodnotových a dodavatelských řetězců v důsledku exogenních otřesů, jako je pandemie covid-19.
Existuje naděje na budoucnost multilateralismu a globálního řádu založeného na pravidlech. A odpovědi na něj mohou ležet nejen ve Washingtonu, Bruselu a Pekingu, ale i v metropolích jako Astana, Brasília a Jakarta. Vzhledem k tomu, že se zdá, že velmoci nemohou (nebo nechtějí) udržet strategickou stabilitu, střední mocnosti mohou být v podstatě nejlepší nadějí na obnovení multilaterality.
Zatímco střední mocnosti pokrývají různorodou skupinu zemí (od Austrálie a Kanady po Jižní Afriku, Turecko a Kazachstán), sdílejí některé společné rysy: jejich odpor k vidění světa s nulovým součtem a konfrontace velmocí; a odhodlání pro nezávislý zahraničněpolitický kurz. Jsou to země se schopnostmi, které se jednotlivě nemohou rovnat schopnostem velmocí, ale přesto mohou tvořit výsledky spojením zdrojů a prací prostřednictvím aliancí a koalic.
Střední mocnosti ve 21. století jsou mnohem odolnější z hlediska demografických, ekonomických a vojenských rozměrů. Mají dostatečný ekonomický a geopolitický vliv, aby nebyly nuceny podporovat jednu supervelmoc, jak se často stávalo dříve. Jsou stále vlivnější, sebevědomější, nezávislejší, s větším manévrovacím prostorem. Jejich rostoucí aktivita a přítomnost na světové scéně mohou přispět ke globální stabilitě tím, že poskytnou další zdroje rovnováhy, dialogu a diplomacie.
Kazachstán pevně patří do této kategorie, ve skutečnosti neustále překračuje svou váhu z hlediska regionální a globální role a vlivu díky své pečlivě budované staleté zahraniční politice.
Během více než tří desetiletí od nezávislosti v roce 1991 Kazachstán využil své geostrategické pozice v srdci Eurasie, aby se stal regionálním centrem obchodu a obchodu spojujícím Evropu a Asii. Dnes je to jedna z mála zemí, která má rovnocenné, stabilní a konstruktivní vztahy se všemi světovými mocnostmi: Čínou, USA, EU a Ruskem. A i když byla tato politika v průběhu své historie několikrát testována, naposledy v roce 2022, kdy mnoho pozorovatelů předčasně spěchalo pohřbít kazašskou staletost v kontextu tragických lednových událostí, ukázala se jako stabilní, kompas za každého počasí či průvodce.
Právě v této souvislosti se nadcházející Astanské mezinárodní fórum bude konat v červnu z iniciativy prezidenta Tokajeva jako místo pro »obnovení politického dialogu, podporu pozitivních změn a vytvoření globální agendy spolupráce«. Fórum zdůrazňuje »potřebu koordinované globální reakce na výzvy ekonomiky, životního prostředí a bezpečnosti«.
Proběhne ve formátu Track 1.5 a sejdou se na něm zástupci nejen vlád, ale i mezinárodních organizací, podniků a vědeckých kruhů, aby vedli holistický dialog a mysleli »nestandardně« na řešení problémů klimatu, nedostatku potravin, výzev energetické bezpečnosti a jak lépe vyzbrojit instituce globálního řízení, aby čelily vznikajícím netradičním bezpečnostním hrozbám 21. století. Důležité je také zdůraznit nevýhradní charakter fóra, tedy pozvat všechny zájemce. V již nabitém kalendáři každoročních mezinárodních konferencí a fór tyto vlastnosti umožní astanskému fóru vyčnívat z davu a snížit riziko, že se z něj stane jednoduše »mluvící místnost«.
Kazachstán je přirozeným místem pro takový dialog. Země má solidní výsledky v podpoře mezinárodního zprostředkování, včetně mírových rozhovorů v Astaně o Sýrii; a aktivní účasti na jednáních o íránském jaderném programu a humanitární krizi v Afghánistánu. Stala se také čistým přispěvatelem k mezinárodní bezpečnosti díky své účasti v operacích OSN pro udržení míru (UNPKO) a svým snahám o jaderné odzbrojení. Sama Astana se etablovala jako hlavní město míru a dialogu a je zvyklá pořádat akce na vysoké úrovni, jako je Astanské ekonomické fórum, sjezd vůdců světových a tradičních náboženství a setkání o interakcích a opatřeních důvěry v Asii, abychom jmenovali několik.
Po desetiletích globalizace a integrace je svět v kritické fázi. Protekcionismus, jednostranné sankce, odstupování od smluv a vojensko-ekonomický nátlak se staly spíše normou než výjimkou. V tomto kakofonním a nesourodém světě představuje Astanské mezinárodní fórum čerstvou a tolik potřebnou snahu porozumět původním příčinám světových problémů a zmapovat cestu vpřed. Očekává se, že jako nástroj »obnovy kultury mnohostrannosti a důvěry na globální úrovni« bude fórum cenným místem pro posílení role středních mocností jako garantů globální stability.
Alberto Turkstra (Belgie), vedoucí projektu Diplomatic World. Astana Times