Maďarsko začíná své půlroční předsednictví v Evropské radě uprostřed vážných neshod s vedením EU v řadě otázek, mimo jiné v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a migrací. Dne 1. července vystřídá Belgii a koncem prosince předá předsednictví Polsku.
Komplikované vztahy mezi Budapeští a Bruselem se odrážejí i v mottu předsednictví: »Udělejme Evropu opět velkou!«, které připomíná volební heslo amerického exprezidenta Donalda Trumpa, jenž se netěší podpoře vedení EU, ale kterého otevřeně podporuje maďarský premiér Viktor Orbán.
Při oznámení programu maďarského předsednictví Orbán uvedl, že rychlé ukončení konfliktu na Ukrajině je jeho nejdůležitějším bodem. »Zasazujeme se o ukončení války,« řekl premiér a dodal, že konflikt na Ukrajině stále »vrhá stín na veškeré dění v EU«.
Tato slova jsou v rozporu s tvrzením předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která nehovoří o ukončení konfliktu, ale o dosažení vítězství Ukrajiny za každou cenu.
Dalším důležitým bodem programu je rozšíření EU. Západní Balkán má pět oficiálních kandidátů na členství: Albánie, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Srbsko a Černá Hora. Maďarsko věří, že jejich vstup »dodá novou energii a nový impuls«, které EU dnes tolik potřebuje.
Maďarsko se mezitím domnívá, že proces rozšiřování netoleruje dvojí standardy a že je třeba se v této otázce vyhnout politizaci. Proto musí Ukrajina, která se těší podpoře EU, pokud jde o přístupový proces, splňovat stejná kritéria jako všichni ostatní kandidáti.
(cik, TASS)