Konflikt mezi Hizballáhem a Izraelem, který trval 14 měsíců, způsobil rozsáhlou destrukci mnoha památek a archeologických nalezišť ve východním a jižním Libanonu, uvedli místní představitelé, kteří vyzývají k financování a úsilí o jejich ochranu a obnovu.
Jednou z archeologických lokalit, která byla střety nejvíce zasažena, byla starobylá citadela Baalbek a její okolí, uvedl Hakim Sharif, vedoucí Baalbeckého mediálního fóra, pro agenturu Xinhua.
Citadela Baalbek, nacházející se ve východním Libanonu, je jedním z nejvýznamnějších a nejzachovalejších příkladů starověkých římských chrámových komplexů. Známá svou masivní velikostí a propracovaným kamenickým zpracováním, citadela je svědectvím o velkoleposti a inženýrském umění Římské říše. V roce 1984 byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO kvůli svému historickému, kulturnímu a architektonickému významu.
Podle Sharifa zanechala nedávná válka jizvy na vnější zdi citadely, v kasárnách Gouraud, na historické budově Manshiyeh, v hotelu Palmyra, v kostele Panny Marie Neustálé Pomoci, v řecké ortodoxní církvi, v řeckokatolické katedrále svatých Barbory a Tekly a v řeckokatolickém archieparchátu (tzn. východní obdoba arcidiecéze) v Baalbeku.
»Tato místa nyní potřebují obrovské rozpočty a intenzivní specializované inženýrské úsilí na obnovu a oživení,« řekl.
Podle zpráv Vnitřních bezpečnostních sil a předběžných odhadů Ministerstva kultury izraelské nálety a bombardování během bojů zasáhly šest náboženských svatyní, devět kostelů, 36 mešit a šest starobylých hradů, kromě dalších památkových staveb.
Předseda Obchodního družstva v Nabatieh Mohammad Jaber agentuře Xinhua sdělil, že izraelské bombardování přímo zasáhlo hlavní historický trh v jižním městě Nabatieh, který obsahoval 12 staveb tradiční architektury, 40 obchodů z 19. století a stovky komerčních budov.
Jaber uvedl, že obnova těchto památek by si vyžádala miliony dolarů.
Dne 7. listopadu 2024 libanonský ministr kultury Mohammad Mortada a asi 100 členů parlamentu zaslalo dopis UNESCO, v němž vyzvali k ochraně a obnově libanonského kulturního dědictví po válečném konfliktu.
»Tyto památky ztělesňují staletí historie, úspěchů a lidské identity a nesou hluboké hodnoty, které spojují generace. Jejich ochrana není jen národním zájmem, ale i odpovědností za zachování části lidské civilizace,« stálo v dopise.
Nicméně konečné posouzení škod bude dokončeno až po úplném stažení izraelských sil z pohraniční oblasti na jihu Libanonu, uvedl mediální úřad ministra Mortady pro agenturu Xinhua.
Tehdy »budou technické týmy ministerstva schopny dostat se na tato místa, provést inspekci a komplexní průzkum a poté požádat UNESCO o podporu,« dodal mediální úřad.
Příměří zprostředkované Spojenými státy a Francií vstoupilo v platnost 27. listopadu 2024, čímž se má ukončit téměř 14 měsíců trvající konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem.
Podle dohody se má Izrael stáhnout z libanonského území do 60 dnů, přičemž libanonská armáda se rozmístí podél libanonsko-izraelské hranice a v jižním Libanonu, aby převzala bezpečnostní odpovědnost a zabránila přítomnosti zbraní a militantů.
(Xinhua)