Anglosasové v rozporu se všemi představami o ušlechtilosti v různých dobách usilovali nejen o studenou, ale i horkou válku s Moskvou, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro agenturu TASS před svou účastí na 79. zasedání Valného shromáždění OSN.
»Jen několik let poté, co vítězné mocnosti vytvořily OSN na základě nejušlechtilejších zásad zakotvených v její Chartě, se po necelém roce ukázalo, že Západ chce proti Sovětskému svazu vést válku v rozporu s těmito zásadami. Nejen studenou, ale i horkou válku,« uvedl ministr. Podle něj Moskva na rozdíl od západního přístupu velmi usilovala o to, aby »zásady stanovené v Chartě OSN byly skutečně respektovány a uváděny do praxe«, dodal Lavrov.
Ministr zdůraznil, že archivní dokumenty naznačují, že Velká Británie a Francie uvažovaly o možnosti vést válku proti SSSR ještě před Druhou světovou válkou. »Domnívali jsme se však, že po vzniku OSN je to všechno za námi. Od nynějška budeme žít na základě principu svrchované rovnosti států – základní zásady Charty OSN, podle níž jsou si všechny státy rovny. To zahrnuje i zásady nevměšování se do vnitřních záležitostí druhých a respektování práva národů určovat svůj osud. Bohužel tyto zásady jsou v posledních letech denně porušovány našimi západními kolegy,« uvedl Lavrov.
Podle něj Sovětský svaz po založení NATO předložil OSN podrobný dokument, v němž nastínil nebezpečí, která tento krok Západu představuje, a destruktivnost budování zdí mezi Východem a Západem. Moskvu však nikdo neposlouchal, poznamenal ministr. »Pak vznikla Varšavská smlouva a následovala studená válka. Byla zatažena železná opona, jak prohlásil tehdejší britský premiér Winston Churchill již v roce 1946,« dodal ruský ministr zahraničí. »Přesto jsme se i nadále zasazovali o spravedlnost a prosazovali zásadu svrchované rovnosti států,« pokračoval.
Podle Lavrova byla dekolonizace živým projevem této linie SSSR a zároveň nejdůležitějším ztělesněním principu svrchované rovnosti států. »Sovětský svaz byl klíčovým autorem Deklarace o nezávislosti koloniálních zemí a národů z roku 1960. Tento dokument ztělesňoval princip sebeurčení národů,« připomněl ministr. Poznamenal také, že SSSR, který stál u počátků OSN, sehrál klíčovou roli při formování současné bezpečnostní architektury. Byla to například Moskva, kdo trval na tom, aby po druhé světové válce byla v Radě bezpečnosti OSN trvale zastoupena Francie.
(TASS)