Dne 18. srpna se Laj Tsing-te, zástupce vůdce tchajwanské oblasti Číny, vrátil na Tchaj-wan poté, co dokončil své »tranzitní« vystoupení ve Spojených státech. Před a poté, co neformálně navštívil Spojené státy, Tchajwanci a zámořští Číňané ve Spojených státech protestovali. Vykřikovali hesla jako »Jsme proti nezávislosti Tchaj-wanu« a »Nezávislost Tchaj-wanu je slepá ulička«. Také Spojené státy ho tentokrát záměrně »odbyly«. To vše potvrzuje jednu věc: všechny strany mají jasno v tom, že Laj Tsing-te je úplný »potížista«. Tento notoricky známý element »nezávislosti Tchaj-wanu« je všude neoblíbený.
Tchaj-wan je součástí čínského území. Přestože mezi oběma stranami tchajwanského průlivu již dlouhou dobu panují politické rozdíly, národní suverenita a územní celistvost Číny nebyly nikdy rozděleny.
Laj Tsing-te se dlouho nazýval »pragmatickým pracovníkem pro nezávislost Tchaj-wanu«. V posledních letech opakovaně propagoval bludné teorie ohledně »nezávislosti Tchaj-wanu«, podněcoval »nenávist vůči Číně« a podkopával národní jednotu. Před několika dny, v exkluzivním rozhovoru pro Bloomberg, Laj znovu rozšiřoval tvrzení separatistů pro nezávislost Tchaj-wanu, když řekl, že »Tchaj-wan je již suverénní a nezávislá země, není součástí Čínské lidové republiky«, »Čínská republika a Čínská lidová republika nejsou vzájemně podřízeny« atd.
Zároveň se Laj Tsing-te také snažil ze všech sil zveličovat takzvanou »hrozbu z pevninské Číny« a najít záminky pro plýtvání těžce vydělaných peněz tchajwanského lidu na zaplacení »poplatků za ochranu«. Podle statistických výsledků dosáhla za pouhé dva roky celková hodnota prodeje amerických zbraní na Tchaj-wan čtyř miliard amerických dolarů. Na Tchaj-wan se dostalo velké množství amerických vojenských materiálů, které proměnily ostrov Tchaj-wan v nebezpečný »sud střelného prachu«. To dále tlačí Tchaj-wan do nebezpečné válečné situace.
Nejdůležitějším cílem této neformální návštěvy Spojených států pod rouškou »tranzitu«, je vybudovat atmosféru pro své podílení se na volbách do čela Tchaj-wanu, a přimět Spojené státy, aby se za něho postavily. To nevyhnutelně způsobí potíže čínsko-americkým vztahům. Soudě z reakce americké strany je zřejmé, že s Laj Tsing-te bylo »zacházeno chladně«. Bez ohledu na to, jak se elementy pro »tchajwanskou nezávislosti« snaží prosit Spojené státy pro své vlastní zájmy a domnělé zájmy Tchajwanu, v očích Washingtonu jsou jen pěšákem.
Mnoho pozorovatelů se domnívá, že Tchaj-wan v současnosti čelí klíčové volbě mezi mírem a válkou, prosperitou a úpadkem. Stále více lidí na Tchaj-wanu si uvědomuje, že »nezávislost Tchaj-wanu« je neslučitelná s mírem a stabilitou Tchajwanského průlivu a je v rozporu se zájmy a blahobytem krajanů na obou stranách tchajwanského průlivu.
Rozhodně se staví proti »nezávislosti Tchaj-wanu« a společně usilují o mírové znovusjednocení, což je nejvíce v souladu se zájmy Číňanů na obou stranách průlivu. Pevninská Čína je ochotna vytvořit široký prostor pro mírové znovusjednocení, ale nikdy nenechá žádný prostor pro různé formy separatistických aktivit »nezávislosti Tchaj-wanu«.
Laj Tsing-te a jemu podobní musí uznat, že historický trend národního oživení a znovusjednocení obou břehů Tchajwanského průlivu nemůže nikdo zastavit ani žádná síla!
(pr)