Mezinárodní tým klimatologů dospěl k závěru, že při dalším zesílení klimatického jevu El Niño, který řídí počasí a vzdušné proudy nad Tichým oceánem, bude v roce 2024 s 90procentní pravděpodobností zaznamenán nový globální letní a průměrný roční teplotní rekord. Závěry vědců byly zveřejněny v článku ve vědeckém časopise Scientific Reports.
»Naše výpočty ukazují, že pravděpodobnost dosažení nových globálních teplotních rekordů, stejně jako šance na rekordně vysoké letní teploty v mnoha oblastech světa, přesahuje 90 procent, pokud bude El Niño v letošním roce mírný až silný. Tento trend by ovlivnil zejména Bengálský záliv, Jihočínské moře a Karibské moře, kde by se mohly objevit téměř roční vlny veder,« napsali vědci.
K tomuto závěru dospěl tým čínských, amerických a evropských klimatologů pod vedením Ču Chu-wena, profesora Čínské akademie meteorologických věd (Peking), když zkoumal, jak loňské teplotní rekordy ovlivnil jev El Niño, který začal aktivně ovlivňovat zemské klima v létě 2023. Mnozí vědci předpokládají, že El Niño si v roce 2024 udrží svou loňskou sílu, nebo dokonce zesílí, což by mohlo urychlit oteplování klimatu.
S ohledem na tyto úvahy klimatologové zkoumali, jak se měnily teploty na Zemi v letech 1880 až 2023, a porovnávali je se změnami síly jevu El Niño ve stejném období. Na základě těchto údajů vědci vytvořili počítačový model, který dokáže předpovědět, jak změny v síle El Niña ovlivní teploty na Zemi jako celku i v konkrétních oblastech.
Výpočty provedené s jeho pomocí ukázaly, že zachování loňské síly El Niña nebo další posílení tohoto jevu s pravděpodobností 90 % povede k vytvoření nových teplotních rekordů. Konkrétně vědci předpokládají, že průměrná teplota zemského povrchu bude letos o 1,03-1,2 stupně Celsia vyšší než v polovině XX. století, což se dotkne zejména mnoha tropických a rovníkových oblastí Země.
Podle klimatologů se bude jednat o mnohé jižní oblasti Indie a Bangladéše u Bengálského zálivu, Jihočínské moře, povodí Karibského moře a také mnohé oblasti u východního pobřeží Afriky, Aljašky a severozápadu Jižní Ameriky. V části těchto regionů budou stanoveny vlny veder, které budou trvat přibližně 150-250 dní, což bude představovat velkou hrozbu jak pro lidské zdraví, tak pro přežití místní flóry a fauny, shrnuli vědci.
Klima a počasí na Zemi do značné míry závisí na stavu dvou klimatických jevů – El Niño a La Niña (španělsky »chlapec« a »dívka«). První jev je spojen s prudkým oteplením horní vrstvy vody ve středních a východních oblastech Tichého oceánu a druhý s jejich ochlazením. Změny tohoto parametru vedou ke kaskádě posunů v dalších prvcích globálního klimatického systému, které s teplotou vody v oceánu přímo nesouvisejí.
La Niña a El Niño se střídají každých několik let, což vede k výrazným změnám v cirkulaci oceánských proudů a větrů v atmosféře. Tyto změny pravidelně způsobují sucha v některých oblastech Země a silné deště v jiných. Například »tisícileté sucho« v Austrálii (1996-2010) bylo vyvoláno na konci minulého století neobvykle silným jevem El Niño. Skončilo až po nástupu nové fáze La Niña.
(TASS)