Největším globálním projektem současnosti je bezpochyby Iniciativa pásma a stezky (BRI), přezdívaná i Nová Hedvábná stezka, tj. pásy dopravních infrastruktur obklopených dalšími kapacitami ve formě energetických a logistických instalací, díky nimž se v nich vytváří zóny lákající investice a podněcující prosperitu. Dnes se již táhne napříč kontinenty a námořními trasami. Nicméně místem, kde se BRI nejdříve uchytila, kde má nejpevnější kořeny a kde se nejnázorněji ukazuje její přínos pro místní hospodářský růst a prosperitu je seskupení zemí ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie).
Země ASEAN díky ní posílily své vzájemné vztahy, vztahy s Čínou, jakožto hlavním iniciátorem BRI, i s tradičními odběrateli svého zboží v Evropě, když dnes zboží třeba z Vietnamu dojede po železnici patřící k BRI do České republiky za pár dnů.
K ASEAN se teď obrací zraky pozorovatelů trhů celého světa. Jde o 10 asijských zemí obnášejících asi sedm procent globálního HDP, s rychlým růstem ekonomiky i celkového významu, což se odráží i na tom, že poslední zasedání Summitu G20 proběhlo v Indonésii, členovi ASEAN i G20. ASEAN je pátou největší ekonomikou světa silně provázanou jak s Čínou, tak i s USA a EU.
Indonésie, která právě převzala plovoucí předsednictví ASEAN, je i zemí, kde roku 2013 čínský prezident Si Ťin-pching navrhl Námořní Hedvábnou stezku, tj. mořskou složku BRI, takže se do Pásu a stezky zapojila i ostrovní Indonésie.
Nyní se Indonésie zúčastněným členům G20 předváděla, jak jim už pěkně funguje nová, Čínou postavená, vysokorychlostní železnice Jakarta-Bandung, hotová zatím z 90 procent, která je první zahraniční železnicí, kterou Čína postavila a vybavila výhradně vlastními technologiemi.
Teď prezident Si provádí významné turné po ASEAN, když začal návštěvou Indonésie s účastí na Summitu G20, načež zajel i na shromáždění ekonomických vůdců APEC v thajském Bangkoku, v návaznosti na nějž absolvuje třídenní návštěvu Thajska.
Jistě přitom bude do velké míry řeč i o transformaci iniciativy BRI v této její hlavní základně, tj. v ASEAN, začleněním BRI do tzv. Směrného plánu konektivity ASEAN (MPAC) 2025, s jehož pomocí nemá jít jen o nějaké hlavní trasy Hedvábné stezky, nýbrž se má vybudovat hustá regionální síť železnic, dálnic, přístavů, letišť, telekomunikačních a elektrických sítí, propojujících hustě tyto země i Čínu.
Čína je pro země ASEAN už 13 po sobě jdoucích let největším obchodním partnerem a po zapojení jak Číny, tak ASEAN do širokého obchodního seskupení Indo-Pacifiku RCEP a vybudování těchto infrastruktur se budou tyto obchodní vztahy jen posilovat. Všech 10 členů ASEAN podepsalo memorandum o porozumění při dalším budování BRI a během jeho rozvoje dochází i k takovým průlomům, jako je postavení železnice Čína-Laos, díky níž se tento izolovaný vnitrozemský stát s minimálním propojením stal jedním z hlavních logistických uzlů ASEAN propojených s dopravními trasami a přístavy celé oblasti i globální BRI.
Kudy se v rámci BRI staví dopravní trasy, tam je doprovází i stavby dalších, zejména energetických infrastruktur. Jenže se to neomezuje pouze na budování přehrad, velkých tepelných či atomových elektrárenských bloků budovaných v následné zástavbě. V zemích ASEAN jako Malajsie a Kambodža se nyní rozmisťují i fotovoltaické projekty. Čínská energetická společnost PowerChina rozmisťuje spoustu takových doplňkových energetických zelených zdrojů všude v zemích regionu, kde jsou pro to podmínky a je o to zájem, zejména v Indonésii, Laosu, Vietnamu a na Filipínách. V Indonésii rozmístili kapacitu už za více než tři miliardy dolarů.
V Indonésii se navíc buduje i obří fotovoltaický projekt – na Západní Javě na jezeře Cirata, což je vybudovaný vodní rezervoár, kde se staví plovoucí solární elektrárna, největší v Jihovýchodní Asii. V této zemi ChinaPower však v rámci BRI buduje i klasičtější energetiku jako její největší hydroelektrárnu Batang Toru.
S Indonésií Čína sdílí i velký tradiční zájem o rýži, proto vedou společný program šlechtění hybridní rýže, z něhož vzešlo asi 80 odrůd hybridní rýže schválených v Indonésii a přes 60 se jich dováží z Číny.
Čína je teď hlavní zemí, která svými investicemi táhne industrializaci a modernizaci ASEAN a přispívá v celé oblasti ke stabilizaci dodavatelských řetězců, takže je ASEAN s Čínou hluboce ekonomicky provázané, kdy zboží a služby plynou oběma směry, takže se tato spolupráce dává za snad nejnázornější příklad úspěšného budování komunity sdílené budoucnosti.
Dodavatelské řetězce se v ASEAN během rostoucí spolupráce v rámci BRI zcela přetváří a ASEAN už spolu s Čínou začíná také hrát jednu z ústředních rolí v globálním zpracovatelském průmyslu. ASEAN svými výrobky tradičně zásobuje trhy v USA a v Evropě, ale se zřízením RCEP se jim zvyšují odbytiště v celém Indo-Pacifiku a po jejich zboží čím dál více prahne i Čína, kde teď např. roste v rámci rozvojového modelu duální cirkulace poptávka po spotřebním zboží.
ASEAN se stalo, se svým díky projektu BRI zrychleným rozvojem, nesmírně atraktivní i pro další ekonomické giganty regionu, kteří se do spolupráce s ním zapojují ve stylu Číny, a tak teď už existuje formát »ASEAN+3«, tj. kromě Číny i Japonsko a Jižní Korea (všichni tři členové RCEP). Nedávno 12.11 mělo zrovna ASEAN+3 summit.
Dopravní sítě, energetika a telekomunikace nepřispívají jen k budování průmyslu a rozvoji měst. Na úplně jinou úroveň produktivity se dostává i zemědělství na odlehlém venkově, urbanizace venkova a životní úroveň veškerého obyvatelstva. Je to zářná ukázka toho, co lze od BRI všude, kde je nevyužitý rozvojový potenciál, čekat i jinde ve světě.
Nese to s sebou i značné geopolitické důsledky. Na země ASEAN USA tradičně pohlížely jako na svůj spolehlivý val k ohrazování a izolaci Číny. Nyní to však funguje naopak. A washingtonským jestřábům se už místní obyvatelstvo, business a politické vůdce těžko přesvědčuje, že Čína je hrozbou, proti které je nutno se spojit s nimi. Ukázalo se to i na summitu USA-ASEAN před zhruba týdnem, kde americký prezident Joe Biden tvrdil, že tento blok s USA pomůže »utkat se s největšími problémy našich časů«. Když Washington říká toto, tak tím samozřejmě zastřeně prohlašuje »utkat se s rostoucím vlivem Číny«.
Ale těžko místní přesvědčí, aby vzdorovali zdroji své prosperity – BRI a sílícím vztahům s Čínou – a tak zdejší obyvatelstvo a média více méně pobaveně věnovala pozornost tomu, že Biden ve svém projevu zaměnil hostitelskou zemi summitu ASEAN+3 Kambodžu za Kolumbii.
Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG