Jednání mezi Ruskem a Spojenými státy se ukazují jako produktivní a pravděpodobně povedou ke zrušení dříve uvalených amerických sankcí proti Rusku, řekl v sobotu agentuře TASS americký ekonomický expert Jeffrey Sachs.
»Myslím, že probíhající jednání mezi USA a Ruskem mohou být velmi produktivní,« prohlásil Sachs. »Naděje tu je, to rozhodně ano. Myslím, že vše směřuje správným směrem k případnému zrušení amerických sankcí vůči Rusku,« připojil.
Sachs, který působí jako profesor a ředitel Centra pro udržitelný rozvoj na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, dodal, že v současné době nevidí žádná naléhavá rizika pro Rusko, pokud jde o politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa v oblasti cel. »Trumpovy tzv. celní války nebudou pro Rusko velkým problémem, protože nebudou mít na tuto zemi přímý a významný dopad,« uvedl expert.
Americký prezident Donald Trump nicméně dnes podepsal exekutivní nařízení, které podle amerického federálního rejstříku o rok prodlužuje balíček protiruských sankcí, které zavedl jeho předchůdce Joe Biden. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naopak prohlásil, že Rusko považuje všechna omezení, která mu byla uvalena, za nelegitimní a očekává jejich zrušení.
(pk, TASS)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jeffrey_Sachs
Jeffrey Sachs je. profesorem ekonomie na Kolumbijské univerzitě a poradce generálního tajemníka OSN.
Byl pozván nejprve sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem a poté ruským prezidentem Borisem Jelcinem k asistenci v přechodu na tržní hospodářství. V letech 1991–1993 působil jako poradce premiéra Jegora Gajdara a ministra financí Borise Fedorova. Roku 1991 angažovala ruská vláda ekonomy z Harvardu jako poradce pro transformační reformy.
Anatolij Čubajs založil 31. 7. 1992, tedy krátce poté, kdy se stal místopředsedou ruské vlády, speciální odbor . V něm pracovali jako vedoucí další američtí odborníci: harvardský profesor Andrei Shleifer (spolu se Sachsem a Larry Summersem jeden ze tří „zázračných chlapců“) a čerstvý absolvent téže školy Jonathan Hay. Oba byli v roce 2005 v USA odsouzeni za nezákonné podnikání k vysokým peněžním trestům
Když se Rusko na počátku 90. let po přijetí jeho tržní šokové terapie propadlo do chudoby, některá západní média ho nazvala chladným neoliberálem a neschopným ekonomem [V letech 1991–1993 pomáhal s hospodářskou transformací ve Slovinsku, Estonsku a v Mongolsku. Tyto transformace také nelze označit jako úspěšné
Řecko
Během řecké vládní dluhové krize v červenci 2015 Sachs, Heiner Flassbeck, Thomas Piketty, Dani Rodrik a Simon Wren-Lewis zveřejnili otevřený dopis německé kancléřce Angele Merkelové týkající se řeckého dluhu. V dopise žádají o zaplacení dluhu a za jeho příčinu označují EU.
Venezuela
Roku 2019 napsal zprávu s Markem Weisbrotem. Obsah zprávy zmiňoval, že 31% nárůst počtu úmrtí mezi lety 2017 a 2018 byl způsoben sankcemi uvalenými na Venezuelu v roce 2017 a že v důsledku toho mohlo ve Venezuele zemřít 40 000 lidí. Zpráva uvádí: „Sankce připravují Venezuelany o život zachraňující léky, lékařské vybavení, potraviny a další nezbytné dovozy.“
Bolívie
V r. 1985 trpěla Bolívie hyperinflací a nebyla schopna splatit svůj dluh vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Sachs se ujal pozice hospodářského poradce bolivijské vlády a předložil vládě rozsáhlý plán hospodářských reforem s cílem srazit inflaci a vést bolivijskou ekonomiku cestou tržní liberalizace. Mezi opatření patřily rušení vládních dotací a ukotvení bolivijské měny k dolaru. Po implementaci Sachsových reforem spadla inflace z 20 000 % za rok na 11 %. Kritici ovšem soudí, že reformy způsobily růst nezaměstnanosti, pokles průmyslové výroby a hospodářský pokles.
Polsko
V r. 1990 se polská vláda formou šokové terapie snažila vymanit z kolabujícího hospodářského režimu. Sachs a David Lipton (dříve ekonom MMF) radili polské vládě rychlý přechod k tržní ekonomice. Sachs a Lipton radili uvést tržní mechanismy ještě před rozsáhlou privatizací státního majetku. Jak se ukázalo, tak jednotlivé státní podniky dokázaly efektivně operovat v tržním prostředí, pokud jim bylo umožněno fungovat dle tržních sil. Dále byl také zaveden stabilizační fond pro polský Złoty ve výši jedné miliardy USD, prostředky z něj ovšem nemusely být čerpány. Reformy v Polsku byly úspěšné