V Budapešti se konaly dvě evropské schůzky, z nichž jedna se zaměřovala na novou dohodu o konkurenceschopnosti Evropy a druhá na naléhavé evropské bezpečnostní problémy.
Analytici upozorňují, že tato setkání poskytla evropským lídrům platformu pro sladění postojů k zásadním výzvám v době nejistého ekonomického výhledu. Nicméně hluboké rozdělení v otázkách, jako je pomoc Ukrajině, a politické problémy v hlavních zemích EU, jako jsou Francie a Německo, omezily potenciální výsledky těchto setkání.
Překážky v dohodě o konkurenceschopnosti
Nová evropská dohoda o konkurenceschopnosti byla klíčovým tématem neformálního setkání hlav států a vlád. Podle Evropské rady lídři schválili »Budapešťskou deklaraci«, která zdůraznila naléhavost posílení konkurenceschopnosti Evropy prostřednictvím nové dohody.
Podíl EU na celosvětovém HDP se za poslední dvě desetiletí ztenčil na polovinu, což je znepokojující trend, který se lídři snažili řešit diskuzí o konkurenceschopnosti, kterou představili na summitu EU v dubnu, uvedl před setkáním předseda Evropské rady Charles Michel.
Podle mediálních zpráv se diskuze o dohodě o konkurenceschopnosti opíraly o strategickou zprávu Maria Draghiho, bývalého italského premiéra a bývalého prezidenta Evropské centrální banky, která doporučuje roční investici ve výši 750 miliard eur (804 miliardy USD) až 800 miliard eur (857 miliard USD) na zmírnění krize konkurenceschopnosti Evropy.
Draghi navrhuje vydání nového společného dluhu na pokrytí tohoto značného finančního nedostatku.
Ludovic Subran, hlavní ekonom Allianz, komentoval, že i když byla Budapešťská deklarace schválena, »Evropa není na to připravena.«
Analytici poznamenávají, že kvůli nejistému ekonomickému výhledu Evropy a pokračujícím vnitřním neshodám zůstává dosažení konsensu o společném dluhu nedosažitelné.
Francie podpořila Draghiho návrh, zatímco Německo a Nizozemsko ho téměř okamžitě po zveřejnění zprávy odmítly. I když úředníci EU věřili, že Draghiho zpráva poskytne silný základ pro další iniciativy EU, Budapešťská deklarace zůstává nejasná v otázce, jak řešit deficit financování.
„Ten konsenzus nepřišel, a jako výsledek jsme utrpěli nižší hospodářský růst, a nyní stagnaci,“ řekl Draghi novinářům na setkání.
Rozdělení ohledně pomoci Ukrajině
Otázka podpory Ukrajině zůstává klíčovou obavou pro evropské lídry. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek vyzvala Evropu, aby převzala větší odpovědnost za bezpečnost, obranu a pomoc Ukrajině.
Od eskalace ukrajinské krize v únoru 2022 poskytla EU a její členské státy Ukrajině 118 miliard eur (126 miliard USD) v pomoci, uvedl výkonný místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Nicméně členské státy EU zůstávají hluboce rozděleny ohledně budoucí pomoci. Maďarsko se staví proti další pomoci, přičemž premiér Viktor Orbán prohlásil, že Evropa nemůže nést finanční břemeno pomoci Ukrajině sama.
Slovenský premiér Robert Fico také zpochybnil finanční podporu Ukrajině, zdůrazňujíc potřebu prioritizovat prostředky pro naléhavé problémy Evropy, jako je nelegální migrace.
Matthew Burrows, ředitel Strategického foresight Hubu ve Stimson Center, poznamenal, že evropské země jsou stále více rozdělené politicky a ekonomicky. Hrozící nejistota ohledně politiky USA vůči Ukrajině pod budoucí administrativou přidává k evropské únavě.
Francouzsko-německý motor v problémech
Francie a Německo, často považované za »dvojčata« EU, se letos ocitly v politických problémech, což vedlo k oslabení jejich vlivu.
Analytici naznačují, že to oslabilo soudržnost EU, když je čím dál těžší překlenout neshody a kolektivní akce se zmenšují.
Ve francouzských legislativních volbách v červnu a červenci ztratila centristická koalice prezidenta Emmanuela Macrona většinu. Nový parlament byl rozdělen mezi levicové, centristické aliance a krajně pravicové strany.
Vytvořilo to vzácné období více než 50 dnů bez funkční vlády ve Francii. Až 5. září Macron jmenoval veterána konzervativního Michel Barniera novým premiérem, čímž obnovil funkčnost vlády.
Mezitím Německá koaliční vláda čelila politické krizi po oznámení německého kancléře Olafa Scholze o odvolání ministra financí Christiana Lindnera. To vedlo k vystoupení Svobodné demokratické strany (FDP) z koaliční vlády, což zanechalo Scholzovy Sociální demokraty, Zelené a FDP v chaosu.
Carnegie Endowment for International Peace, washingtonský think tank, poznamenal, že rozpad koalice v Německu a přetrvávající problémy francouzské vlády ztížily úsilí EU o konsolidaci postoje ke klíčovým otázkám.
Německo, často považované za ekonomický motor Evropy, čelí v posledních letech ekonomickému útlumu, přičemž klesající výrobní výroba ovlivňuje ekonomiku EU.
(Xinhua)