Jednání na americké základně zatím Německo nezlomilo, na tanky si Ukrajina počká

Zástupci pěti desítek zemí vyzbrojující Ukrajinu dnes na konferenci na americké letecké základně Ramstein v Německu oproti očekávání nerozhodli o poskytnutí německých tanků Leopard ukrajinským ozbrojeným silám. Podle Berlína ale rozhodnutí v této věci padne brzy. Schůzka se prozatím podle amerického ministra obrany Lloyda Austina soustředila na posílení ukrajinských protivzdušných sil.

Austin prohlásil, že válka na Ukrajině je v rozhodující fázi a že jednání spojenců je pod drobnohledem nejen Moskvy, ale také historie. Formou videohovoru k účastníkům promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval k poskytnutí tanků. Ukrajina již dostala řadu tanků ze sovětské éry, mimo jiné z Česka, ráda by ale získala i německé tanky Leopard 2.

Německá média očekávala, že Berlín, který čelí tlaku, aby leopardy Ukrajincům dodal, dnes souhlas vysloví. Německý ministr obrany Boris Pistorius však oznámil, že rozhodnutí ještě učiněno nebylo, ale že přijde v nadcházejících dnech. Řekl také, že pro případ kladného postoje chce být připraven, proto nařídil prověřit, jaké typy a zásoby leopardů vlastně mají německá armáda a německý zbrojní průmysl k dispozici.

Rozhodnutí zatím nepadlo ani v otázce, zda Německo dovolí vývoz leopardů na Ukrajinu ze zemí, které si tyto tanky pořídily dříve. Ochotné k tomu jsou Finsko s Polskem. Varšava přitom upozornila, že pokud Německo souhlasit nebude, učiní v dodávkách nestandardní kroky, tedy poruší smlouvu s Německem o jejich použití. Polský ministr zahraničí Mariusz Blaszczak uvedl, že vzniká koalice států, které předání leopardů podporují.

Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) dnes s odvoláním na své zdroje napsal, že Česko a Slovensko jsou ochotny ve prospěch Ukrajiny odložit dodávky leopardů pro své armády, které jim výměnou za vzdání se svých tanků slíbilo Německo. To by znamenalo 30 tanků Leopard 2 pro Ukrajinu v letošním roce. Ani jejich dodávka pro Česko a Slovensko zatím není na pořadu dne.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes připomněl, že dodávky západních tanků nijak nezmění průběh konfliktu na Ukrajině, ale jen přidělají problémy Ukrajině a Ukrajincům.

Krátce před dnešní schůzkou Spojené státy oznámily další balík vojenské pomoci Ukrajině v objemu 2,5 miliardy dolarů (55,2 miliardy Kč), celkem tak americká zbrojní pomoc Ukrajině dosáhla 26,7 miliardy dolarů (590 miliard Kč). Součástí nových dodávek bude mimo jiné 59 bojových vozidel pěchoty Bradley a 90 obrněných transportérů Stryker.

Německo žádné nové zbraně pro Ukrajinu neohlásilo, upřesnilo ale dodání těch dříve slíbených. Ještě během ledna a února ukrajinské síly dostanou ke 30 zaslaným samohybným protiletadlovým kanónům Gepard sedm dalších a na jaře Kyjev převezme také další moderní systém protivzdušné obrany IRIS-T SLM. Ten zatím nemá ani německá armáda.

»Hovoříme zde o jarním balíčku pomoci v celkové ceně přes jednu miliardu eur (přes 24 miliard Kč),« poznamenal Pistorius. Doplnil, že součástí balíčku jsou logistika, výcvik a munice. »Celkem tak Německo poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc za 3,3 miliardy eur (79 miliard Kč),« dodal.

V Bruselu dnes přední činitel Evropské unie novinářům řekl, že země evropského bloku by měly brzy vyhradit dalších 500 milionů eur (12 miliard korun) na nákupy zbraní pro Ukrajinu. Podle tohoto zdroje by měli uvolnění v pořadí sedmé půlmiliardové platby z obranného fondu EU schválit v pondělí ministři zahraničí. Sedmadvacítka také chystá nové sankce proti Rusku, jejichž schválení chce část zemí stihnout do začátku února. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell prohlásil, že Putin už dávno prohrál a vyzval západní země, aby pokračovaly ve vyzbrojování Ukrajiny. Současně ale dodal: »EU se války na Ukrajině neúčastní«.

(cik)