V polovině srpna Hou Changliang a Lei Yudan konečně uspořádali dlouho očekávaný svatební obřad v Houově rodném městě Shaoyang ve středočínské provincii Hunan. Mladému páru se dostalo mnoha přání na internetu i mimo něj, protože šestatřicetiletý ženich Hou se v posledních měsících stal nejznámějším dobrovolným učitelem na čínských sociálních sítích.
Během posledních 11 let Hou cestoval a učil ve venkovských školách ve třech provinciích jihozápadní Číny. Jeho učitelský život na odlehlé základní škole se stal senzací na platformách pro sdílení videí, jako je Douyin, čínská verze TikToku, a získal více než 10 milionů lajků.
Poté, co se Hou po absolvování vysoké školy dozvěděl o nedostatku učitelů v odlehlých horských oblastech Číny, rozhodl se v roce 2011 přihlásit do dobrovolnického programu. Tento program, který je od roku 2003 financován vládními agenturami, vysílá absolventy vysokých škol do zaostalých západních oblastí Číny, aby zde po dobu jednoho až tří let pracovali v různých oborech, například ve školství, zemědělství a správě venkova.
Hou se narodil ve venkovské rodině a ví, jak může vzdělání změnit život venkovského dítěte. Když se většina mladých lidí ucházela o místa ve velkých městech, Hou zamířil hluboko do hor.
Změna myšlení rodičů
Pro Houa nebyl nejtěžším aspektem výuky v odlehlé vesnici svérázný dialekt, strmá horská stezka, nedostatek vody ani skromný příjem, který s tím souvisí. Dva roky bojoval za to, aby ukončil alarmující procento předčasného ukončení studia mezi svými studenty v Dahua v autonomní oblasti Guangxi Zhuang. Místní obyvatelé často neviděli důvod, proč podporovat školní vzdělávání svých dětí, zejména dívek.
»Po zimních prázdninách počet studentů klesá,« řekl Hou. »Po čínském novém roce byli někteří odvezeni do velkých měst, aby tam pracovali, až budou dost staří,« dodal.
Od 90. let 20. století se migrantská práce postupně stala hlavní cestou zaměstnání pro venkovské dělníky. Práce ve městech se stala nejoblíbenější cestou pro mladé lidi z venkovských regionů, jak si vydělat slušný příjem a brzy se osamostatnit, ovšem za cenu ztráty vzdělání.
Studie zabývající se vysokou mírou předčasného ukončování studia na středních školách u venkovských studentů ukazují, že studenti z finančně znevýhodněných rodin často pociťují úzkost ze zátěže, kterou pro ně představuje vzdělání rodičů, a při špatných známkách častěji ukončují studium.
Hou vzpomíná, že ho jednou tichá studentka požádala o pomoc, když jí otec navrhl, že by se měla vzdát vzdělání, aby mohla pomáhat v domácnosti a připravovat se na práci. Hou si vzal baterku a hned po škole se vydal k dívce domů. Ten večer dívčin otec slíbil, že ji nechá dokončit alespoň devět let povinné školní docházky, která v Číně zahrnuje základní a střední školu bez školného.
Učitel po skončení svého dvouletého dobrovolnického programu základní školu opustil, ale stále si vzpomínal na okamžik, kdy ho jeho žáci pronásledovali autobusem, který ho odvážel z vesnice. A tak se po dvou měsících práce v Šen-čenu vrátil k dobrovolné výuce.
Houovo spojení s bývalými studenty trvá dodnes. Několik z nich se zúčastnilo jeho svatby jako družičky a svědci. Tichá dívka Houovi vyprávěla, že se po absolvování odborné školy stala učitelkou v mateřské škole. »Když nemohu změnit názor rodičů, mohu alespoň změnit názor svých studentů – budoucích rodičů,« řekl Hou.
Pěstování lásky k rodnému městu
Když Hou přemýšlel o svém největším úspěchu jako dobrovolný učitel, říkával, že je to přesvědčování stále většího počtu studentů, aby nepřestávali chodit do školy. Tato odpověď se však změnila poté, co se seznámil s Lei.
Hou se s Leiem poprvé setkal v roce 2017 v přeplněném vlaku. Tehdy pětadvacetiletý Lei se připojil k Houově cestě do základní školy Xiangyang v provincii Yunnan. Hou si myslel, že absolventka vysoké školy se po zkušenostech s drsnými životními podmínkami vzdá myšlenky stát se dobrovolnou učitelkou, ale její odhodlání ho překvapilo.
Netušili, že v odlehlé škole stráví následujících pět let, ani že se do sebe zamilují a poté vezmou.
Když se ho studenti ptali, co jsou to zábavní parky nebo metro, Hou si uvědomil, že současné učebnice jen zřídkakdy obsahují scény z venkovského života.
»Vzhledem k tomu, že venkovští studenti stále vzhlížejí k městskému životu vyobrazenému v učebnicích, mohou chtít prostě utéct domů,« řekl. »Potřebují opustit hory a poznat větší svět, ale i ten je nadějí venkovských regionů,« dodal.
Učitel zdůraznil, že teprve když studenti pochopí a budou mít rádi své rodné město, budou se starat o jeho budoucnost a budoucnost jeho obyvatel. Hou někdy ve výukových materiálech nahrazoval městské scény obrázky ze života na venkově, které studenti znali.
V sezóně, kdy jsou bambusové výhonky na vrcholu, je studenti sbírali v horách a prodávali za kapesné. Manželé se k nim přidávali a proměňovali hory ve velkou učebnu. Venkovní aktivity v horách, jako je sběr bambusových výhonků nebo vykopávání brambor, se staly tématy pro písemné úkoly a matematické slovní úlohy v jejich hodinách.
»Chtěla jsem studentům ukázat, že práce na farmě není podřadná,« řekla Hou. »Ať už jde o práci v kanceláři nebo na poli, být samostatný je něco, na co můžeme být hrdí,« upozornila.
Mezera, most
Nedostatek učitelů je základní příčinou rozdílů ve vzdělání mezi městem a venkovem v Číně. Podle údajů ministerstva školství vyslal program náboru učitelů na zvláštní pracovní místa v letech 2006 až 2021 do venkovských škol ve středních a západních regionech více než milion mladých učitelů.
V roce 2017 Hou opustil základní školu v Bijie v provincii Kuej-čou, která byla jeho druhou zastávkou na dlouhé cestě, když nabrala dostatek učitelů na plný úvazek.
Když Hou přijel do Kuang-si poprvé, museli si žáci přinést vlastní rýži a dřevo, aby si mohli ve škole uvařit a poobědvat. Nyní však všichni žáci, kteří plní povinnou školní docházku v zaostalých venkovských oblastech, mají ve škole jídlo zdarma díky programu na zlepšení výživy, který vlády financují již deset let.
»Financování studentů hraje klíčovou roli při prosazování spravedlnosti ve vzdělávání,« řekl Guo Peng, ředitel finančního odboru ministerstva školství, na tiskové konferenci 6. září. »Roční podpora pro studenty činila v roce 2021 57,2 miliardy jüanů (asi 8,23 miliardy dolarů),« upozornil.
»Pokud vím, na třech základních školách, kde jsem kdysi působil, téměř nedochází k předčasnému ukončení studia,« řekl Hou. V červenci Hou a Lei ukončili své dobrovolné učitelské působení na základní škole v Xiangyangu, protože všichni žáci měli od příštího pololetí přejít na lepší a větší školu. Začátkem září se do Yunnanu vrátili, aby zkontrolovali, jak 60 studentů začalo v nové škole.
»Přestože už nevyučujeme jako dobrovolníci, naše budoucí kariéra bude stále spojena se vzděláváním a rozvojem venkova,« uzavřel Hou.
(pr)