Nádraží o velikosti 66 fotbalových hřišť a denním toku cestujících přesahujícím 100 000 se nachází v srdci čínského regionu Peking-Tchien-ťin-Hebei – důležité ekonomické zóny kolem čínského hlavního města. Nádraží Xiong’an je nejen velké rozlohou, ale také chytré uvnitř.
Nádraží má pět podlaží, přičemž tři nadzemní podlaží slouží jako čekárna a nástupiště a dvě podzemní podlaží navazují na systém metra. »Zatímco cestujícím poskytujeme vřelé služby, využíváme také řadu inteligentních obslužných zařízení. Například integrovanou klimatizační stanici v čekárně v prvním patře. Jedná se o inteligentní zařízení, které kombinuje klimatizační jednotky, čističky vzduchu, zařízení pro podlahové vytápění a zesilovače signálu 5G,« řekl Liu Dongmei, zástupce přednosty stanice.
Horní část každého nosníku výtahu svítí různými barvami, aby cestujícím ukázala, kdy mají nastoupit do vlaku. Zelená pro nástup, červená pro zavřený nástup. Stavba trvala dva roky – na tak obrovskou stavbu docela rychle. A to včetně podzemních tunelů a dalších doprovodných zařízení.
Nová oblast Xiong’an
Nová oblast Xiong’an je státem plánované město 100 km jižně od Pekingu. Má být větší než New York a má pomoci odlehčit hlavnímu městu od nepodstatných funkcí a snížit počet obyvatel a zároveň vytvořit inovační centrum pro okolní region.
»Pokud chcete rozvíjet ekonomiku nebo podpořit rozvoj vědy a techniky, špatný dopravní systém vás odřízne od okolního světa,« řekl Yang Xiangfu, zástupce ředitele pobočky China Construction Eighth Engineering Bureau v Xiong’anu.
Rozvoj začal již v roce 2017 a dopravní systém byl klíčovým pilířem tohoto města. »Nové oblasti Xiong’an se daří budovat a dopravní síť města byla předběžně vytvořena,« řekl Yang. Díky zprovoznění železniční stanice v nové oblasti mohou vysokorychlostní vlaky dopravit cestující do Pekingu za pouhých 19 minut.
V celé zemi je více než 5500 železničních stanic, na kterých jezdí vysokorychlostní vlaky, přičemž více než 50 z nich má podobnou velikost jako železniční stanice Xiong’an.
Za posledních deset let se čínská vysokorychlostní železniční síť rozrostla z necelých 10 000 kilometrů na více než 40 000 kilometrů a stala se tak nejdelší vysokorychlostní železniční sítí na světě. Je dostatečně dlouhá na to, aby obešla celý rovník.
Zhang Yitao řídí vysokorychlostní vlaky již tři roky. A byl strojvedoucím, který řídil první rychlovlak mezi Xiong’anem a Pekingem. Čínské vysokorychlostní železnice nyní mohou jezdit maximální rychlostí 350 kilometrů za hodinu – výrazně se tak zkracuje doba cestování a zlepšuje se dopravní spojení.
»Jako strojvedoucí vysokorychlostního vlaku jsem byl osobně svědkem rychlých změn čínské vysokorychlostní železniční sítě v posledních letech,« řekl Zhang. »Naše pracovní prostředí, stejně jako spolehlivost vlaků a pohodlí a inteligence provozu se neustále zlepšují,« dodal.
Čína vyváží své železniční technologie do dalších zemí. Podle Hua Xuhonga, odborníka na vysokorychlostní vlakyČína zaostávala v jejich vývoji za ostatními západními zeměmi více než 40 let. Nyní je však země v tomto odvětví lídrem. »A to proto, že naše vlaky musely fungovat v různých scénářích a překonat mnoho problémů,« řekl Hu. »Jinými slovy, všechny tyto provozní scénáře jsme vyzkoušeli, a proto můžeme pomoci zemím, které chtějí stavět nové vysokorychlostní železnice. Naše bohaté zkušenosti nám pomohly dostat se na globální úroveň,« dodal.
Rozsáhlé využívání vysokorychlostních železnic pomohlo Číně nashromáždit dostatek zkušeností, o které se může podělit se světem – budování vysokorychlostních tratí a stanic v jiných zemích.
V červnu 2022 zveřejnila Mezinárodní železniční unie první mezinárodní standardy pro výstavbu vysokorychlostních železnic na světě formulované na základě čínských zkušeností. Čínská vysokorychlostní železnice se tak stává globální.
Vysokorychlostní železnice způsobila revoluci v meziměstském cestování a nyní je miliardovým byznysem, který má potenciál změnit moderní mezinárodní cestování – a přinést tak lepší hospodářský rozvoj podél tratí.
(pr)