Inovace v oblasti vědeckých technologií hrají rozhodující roli při podpoře kvalitního rozvoje a modernizačního úsilí Číny, jak zdůraznil prezident Si Ťin-pching na právě probíhajících »dvou zasedáních«, důležitých politických událostech týkajících se dalšího rozvoje země.
Čína v posledních letech učinila pokroky v oblasti zvyšování výdajů na výzkum a vývoj, rozšiřování výroby čisté energie a péče o pilíře rozvoje s regionálními rozvojovými strategiemi, spolu s pokrokem v dalších oblastech, aby usilovala o inovativní, koordinovaný, zelený, otevřený a sdílený růst.
Tváří v tvář tvrdé celosvětové konkurenci musí Čína otevřít nové oblasti a nové směry rozvoje a podpořit nové hnací síly růstu a nové silné stránky, což v zásadě závisí na vědecko-technických inovacích, řekl Si, který je zároveň generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Číny (ÚV KS Číny) a předsedou Ústřední vojenské komise, když se v neděli účastnil jednání se svými kolegy poslanci z delegace provincie Ťiang-su na prvním zasedání 14. celostátního shromáždění lidových zástupců (NPC), nejvyššího zákonodárného orgánu.
Chytřejší výroba
Ve společnosti Honor Device Co., Ltd., která vyrábí chytré telefony v inteligentním průmyslovém parku v jihočínském Šen-čenu, sjíždí z montážní linky jeden skládací telefon za druhým.
Díky digitální transformaci je 75 procent procesů na montážní lince dokončeno automatizačním zařízením a míra počítačové řízení klíčových zařízení dosáhlo 100 procent.
»Digitální platforma nám umožňuje sledovat a řídit kvalitu výrobků v průběhu celého výrobního procesu a zlepšovat efektivitu a kvalitu výroby,« uvedl Sung I-wen, prezident oddělení řízení dodavatelského řetězce společnosti Honor.
Zpracovatelský průmysl je hlavní prioritou kvalitního rozvoje ekonomiky. Podle zprávy pro 20. celostátní sjezd KS Číny se bude Čína při prosazování hospodářského růstu nadále zaměřovat na reálnou ekonomiku a posouvat výrobní odvětví směrem k vyšší kvalitě, inteligentnější a ekologičtější výrobě.
V uplynulých pěti letech Čína plně realizovala strategii rozvoje založeného na inovacích a zlepšila a modernizovala průmyslovou strukturu, uvádí se ve zprávě o práci vlády, která byla v neděli předložena k projednání celostátnímu zákonodárnému sboru. Země podle zprávy urychlí modernizaci průmyslového systému.
Podle Národního statistického úřadu se v roce 2022 přidaná hodnota čínského high-tech zpracovatelského průmyslu nad stanovenou velikost zvýšila oproti předchozímu roku o 7,4 % a investice do high-tech odvětví vzrostly o 18,9 %.
Inteligentní výroba je hlavní technickou cestou a nevyhnutelnou volbou pro inovační rozvoj, modernizaci průmyslu a vysoce kvalitní rozvoj čínského zpracovatelského průmyslu, uvedl Čou Ťi, akademik Čínské akademie inženýrství (CAE).
Podle městského úřadu pro průmysl a informační technologie plánuje v Šen-čenu všech 13 000 průmyslových podniků přesahujících stanovenou velikost realizovat digitální transformaci do roku 2025.
Díky celkem 65 000 základnovým stanicím 5G poskytl Šen-čen těmto podnikům dobrou komunikační infrastrukturu, uvedl ředitel úřadu Jü Si-čchüan.
»Úroveň průmyslových technologií v Číně by se měla neustále zvyšovat, aby se podpořila modernizace a transformace tradičních průmyslových odvětví prostřednictvím informatizace, intelektualizace a digitalizace,« uvedl Čou Li-an, profesor Guanghua School of Management Pekingské univerzity a člen Národního výboru CPPCC.
Ekologičtější rozvoj
V rámci kvalitnějšího rozvoje se v Číně snížila energetická náročnost a emise uhlíku. Urychlila budování zeleného, nízkouhlíkového a oběhového ekonomického systému, podpořila energetickou revoluci a čistou výrobu a usiluje o koordinaci hospodářského rozvoje a ochrany životního prostředí.
V letech 2012-2021 Čína vysadila 64 milionů hektarů stromů, provedla prevenci a řízení dezertifikace na 18,53 milionu hektarech půdy a přidala nebo obnovila více než 800 000 hektarů mokřadů, uvádí se v bílé knize nazvané »Zelený rozvoj Číny v nové éře«, kterou vydala informační kancelář Státní rady.
Obnovitelné zdroje energie hrají v energetickém mixu země stále významnější roli. Podíl čistých zdrojů energie na celkové spotřebě energie v Číně se zvýšil ze 14,5 % v roce 2012 na 25,5 % do konce roku 2021, zatímco podíl využívání uhlí se snížil z 68,5 % na 56 %.
Čína, která si stanovila cíl snížit emise oxidu uhličitého do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060, také transformuje tradiční chemický průmysl na ekologičtější.
První čínská mořská re-injekční studna na oxid uhličitý, kterou vyvinula společnost China National Offshore Oil Corporation (CNOOC), se začne vrtat v březnu v Jihočínském moři.
Při projektování studny byla nasazena opatření na úsporu energie a snížení emisí uhlíku, jako je recyklace přidruženého plynu, propojení energetických sítí a zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS), aby se vytvořil dlouhodobý plán přechodu na nízkouhlíkové technologie.
Plošina, na níž je studna umístěna, bude zachycovat a zpracovávat oxid uhličitý spojený s těžbou ropy a zemního plynu a následně jej vstřikovat do mořského dna k uložení. Odhaduje se, že každý rok bude uloženo přibližně 300 000 tun oxidu uhličitého, uvedl Čchi Mej-šeng, generální ředitel pobočky CNOOC v Šen-čenu.
Moderní zemědělství
Čína živí téměř pětinu světové populace s pouhými 9 procenty světové orné půdy. Si zdůraznil, že budování silné pozice v zemědělství je základem velké moderní socialistické země a podpora modernizace zemědělství je základním předpokladem pro dosažení kvalitního rozvoje.
Za posledních 10 let dosáhla mechanizace zemědělství velkého pokroku, rychle se rozběhlo inteligentní zemědělství a jako nová hnací síla se v Číně objevil elektronický obchod na venkově.
Chung Liang-čung, zemědělec z vesnice Lingao v okrese Ja-čou města Sanya v jihočínské provincii Che-nan, se nedávno naučil používat biologickou technologii k potírání škůdců a chorob hrachu, což zkrátilo cyklus výsadby o 10 dní, zvýšilo výnos o 500 kg na mu (0,067 ha) a snížilo spotřebu pesticidů na polovinu.
Novou technologii ho naučil »vedoucí vesnický lékař«.
Loni v červnu přijelo do Ja-čou 122 lékařů z Čínské akademie zemědělských věd, Čínské akademie tropických zemědělských věd, Čínské zemědělské univerzity, Chaj-nanské univerzity a dalších institucí, kteří vytvořili 17 pracovních týmů »vedoucích vesnických lékařů«. Ti proměnili nejnovější výsledky výzkumu z laboratoře ve stabilní a vysoké výnosy.
Semenářská laboratoř v Ja-čou vybudovala veřejnou vědeckovýzkumnou platformu pro zkoumání nového národního vědeckotechnického inovačního modelu v oblasti zemědělství.
Podle zprávy o práci vlády bude Čína dále oživovat semenářský průmysl a podporovat rozvoj zemědělské vědy, technologií a vybavení.
Vědeckotechnický pokrok je hlavní hnací silou rozvoje moderního zemědělství, uvedl Jin Jü-lung, akademik CAE, který je zároveň poslancem NPC.
Moderní zemědělství by mělo šetřit náklady, zvyšovat efektivitu, snižovat emise uhlíku a vydat se cestou udržitelného rozvoje, uvedl Jin.
Regionální koordinace
V posledních letech Čína představila řadu plánů, které mají usnadnit regionální rozvoj, například plány koordinovaného rozvoje regionu Peking-Tchien-ťin-Che-pej, rozvoje hospodářského pásu Jang-c‘-ťiang, rozvoje oblasti Velkého zálivu Kuang-tung-Hongkong-Makao a ekologické ochrany a kvalitního rozvoje povodí Žluté řeky.
Důkladné provádění koordinovaných strategií regionálního rozvoje se stalo hnacím motorem a vzorovou cestou pro čínské modernizační úsilí.
Ve vědeckém městě Kuang-ming v Šen-čenu se intenzivně buduje rozsáhlá vědecká základna pro syntetickou biologii. Díky celkové investici ve výši téměř jedné miliardy jüanů (asi 144 milionů amerických dolarů) může zařízení, které bude částečně uvedeno do provozu v letošním roce, poskytnout inteligentní a inženýrskou platformu pro výzkum syntetické biologie.
Zařízení přiláká světové výzkumníky k provádění vědeckotechnických inovací v oblasti Velkého zálivu Kuang-tung-Hongkong-Makao (GBA), uvedl Liou Čchen-li, hlavní vědecký pracovník zařízení.
Vědecké město Kuang-ming, které je klíčovou oblastí pro vybudování mezinárodního inovačního centra v oblasti GBA, vytvořilo 24 vědeckotechnických inovačních subjektů, včetně velkých vědeckých zařízení a špičkových výzkumných platforem. V budoucnu se stane vrcholem vědecko-výzkumné spolupráce.
Výstavba velkých vědeckých zařízení může nejen posílit sdílení vědeckých výzkumných zdrojů, ale také poskytnout výzkumnou platformu pro společné inovace, která umožní překonat překážky při řešení vědeckých úkolů, uvedl Süe Čchi-kchun, poslanec NKS, který je zároveň akademikem Čínské akademie věd a prezidentem Jižní univerzity vědy a technologie.
(Xinhua)