Italský premiér Mario Draghi dnes do rukou prezidenta Sergia Mattarelly odevzdal demisi, informoval prezidentský palác. Mattarella předsedu vlády požádal, aby kabinet dočasně vedl dál; zatím ovšem není jasné, zda hlava státu rozpustí parlament a vyhlásí předčasné volby. Draghiho demise se očekávala po středečním hlasování Senátu o důvěře. Premiér sice podporu senátorů získal, hlasování se však neúčastnili jeho spojenci, tři nejsilnější strany.
»Prezident republiky Sergio Mattarella dnes ráno v Kvirinálském paláci přijal předsedu vlády Maria Draghiho, který ho informoval o včerejší (středeční) diskuzi a hlasování v Senátu a následně znovu podal demisi a demisi kabinetu, kterému předsedá,« píše se v prohlášení prezidentského paláce.
Nestraník Draghi již minulý čtvrtek nabídl prezidentovi svoji rezignaci poté, co ztratil podporu jedné z klíčových koaličních sil, populistického Hnutí pěti hvězd (M5S). Mattarella ale šéfa vlády požádal, aby oslovil parlament a získal tak jasný obraz o politické situaci.
Draghi ve středu při projevu prohlásil, že ve funkci zůstane, pokud se za něj postaví strany široké vládní koalice. Zmínil také podporu veřejnosti, která na něj apelovala, aby z úřadu neodstupoval. V horní komoře, která má 321 členů, nakonec ve středu pro důvěru hlasovalo 95 senátorů a 38 bylo proti; tři z vládních stran a zároveň nejsilnější strany v Senátu hlasování bojkotovaly.
Itálii patrně čekají na podzim předčasné volby, pokyn k tomu ale Mattarella zatím nevydal.
Mario Draghi – »zachránce eurozóny« a respektovaný ekonom
• Draghi poprvé nabídl svou demisi už před týdnem poté, co koaliční populistické Hnutí pěti hvězd (M5S) bojkotovalo důležité hlasování v Senátu. Ve středu projevila sice Draghimu důvěru většina hlasujících senátorů, tři z vládních stran ale hlasování bojkotovaly, čímž podkopaly premiérovu vizi jednotné vlády. Právě vládní jednotou Draghi podmiňoval své setrvání v úřadu.
• Bankéř a ekonom Draghi má velké nadnárodní a mezinárodní zkušenosti. V minulosti působil jako guvernér Italské národní banky, poté byl osm let šéfem Evropské centrální banky (ECB) a v únoru 2021 se stal italským premiérem. Draghiho vláda je širokou koalicí, v níž jsou zastoupeny formace od stran levého středu až po krajně pravicovou Ligu.
• Draghi si drží mezi Italy relativně vysokou popularitu. Italští voliči na Draghiho vládě ocenili zvládnutou očkovací kampaň, protipandemická opatření a přípravu na čerpání evropských fondů z plánu obnovy. Zvládnutí epidemie bez plošných uzávěr a příprava na čerpání peněz z Bruselu byly také hlavní cíle, které si kabinet vytyčil. Negativnější mínění mají Italové ohledně toho, jak vláda čelí inflaci a zdražování energií.
• Napětí v kabinetu vyvolaly vnitřní spory ve stranách, které ho podporují a také například Draghiho požadavek na výrazné posílení výdajů na obranu či další dodávky zbraní na Ukrajinu, s čímž nesouhlasí M5S. Krize vlády se dále stupňovala od počátku července kvůli vládnímu balíku opatření na podporu domácností a firem ve výši 23 miliard eur (562 miliard korun). Hnutí pěti hvězd s podobou návrhu nesouhlasilo, což vedlo až k Draghihi opakované demisi.
• V době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině, se Draghi podle některých politiků stává stále důležitější postavou Evropy, zejména v souvislosti s blížícím se odchodem britského premiéra Borise Johnsona, uvedla agentura AP. Silvio Berlusconi, bývalý italský premiér, v Senátu oznámil, že pád Draghiho vlády by dokonce mohl vyvolat destabilizaci Evropy.
• V pozici prezidenta Evropské centrální banky, kam jej zvolili v listopadu 2011 za nástupce Jeana-Clauda Tricheta, se Draghimu připisuje značný podíl na záchraně eurozóny v roce 2012 za její dluhové krize. S přezdívkou »Super Mario« se tento centrální bankéř v Evropě proslavil výrokem, že je připraven zachránit euro »za každou cenu«. Což se nakonec v eurozóně, otřásané dluhovou krizí ohrožující samotnou existenci měnového bloku, podařilo. »Nikdy to nevzdávej,« řekl Draghi tisku krátce předtím, než v říjnu 2019 předal svůj mandát Christine Lagardeové.
• Před angažmá v čele ECB byl Draghi od roku 2006 guvernérem Italské národní banky, kde působil i během světové finanční krize v roce 2008, než ho vybrali do čela nové, nadnárodní organizace kontrolující finanční instituce pod názvem Výbor pro finanční stabilitu (Financial Stability Board) v rámci skupiny G20. V této funkci setrval od dubna 2009 až do svého jmenování šéfem ECB.
• Narodil se 3. září 1947 v Římě, už jeho otec pracoval pro Italskou národní banku. Střední vzdělání absolvoval na jezuitské škole, poté vystudoval ekonomii na univerzitě La Sapienza, studia ukončil doktorátem na Massachusettském technologickém institutu v USA v roce 1976.
• Po studiích působil jako profesor ekonomie na několika italských univerzitách, než začal zastupovat svoji zemi ve Světové bance v letech 1984 až 1990. Poté se stal generálním ředitelem na italském ministerstvu státní pokladny a rozpočtu, kde setrval deset let během devíti různých vlád.
• Na této pozici v roli předsedy národního výboru pro privatizaci sehrál Draghi klíčovou roli ve snížení italského veřejného dluhu a ročních rozpočtových deficitů, ve stabilizaci úrokových sazeb. Jeho reformy tradičně laxních italských ekonomických institucí mu vynesly zmíněnou přezdívku »Super Mario,« podle hrdiny ze hry Nintendo. Brzy upoutal mezinárodní pozornost.
• V roce 2002 odešel do vedení banky Goldman Sachs. Jako již uznávaného bankéře jej na konci roku 2005 vybrali, aby v čele Italské národní banky nahradil Antonia Fazia, který rezignoval na funkci kvůli obvinění, že v souboji o dvě domácí banky stranil domácím firmám, aby se banky nedostaly do zahraničních rukou. V roce 2011 byl Fazio odsouzen na čtyři roky do vězení. Do funkce šéfa centrální banky nastoupil v lednu 2006.
(jb, čtk)