Podpora amerického prezidenta Donalda Trumpa klesla na nejnižší úroveň jeho druhého funkčního období. Podle nového průzkumu agentury Reuters a institutu Ipsos schvaluje jeho výkon pouze 33 procent Američanů, zatímco 64 procent jej hodnotí negativně. Výraznou roli v propadu prezidentovy popularity hrají obavy z vleklé války s Íránem, růst cen pohonných hmot i nejistota na finančních trzích.
Čtyřdenní průzkum ukázal, že Trumpova popularita od předchozího podobného šetření, kdy činila 35 procent, dále klesla. Současných 33 procent představuje nejnižší hodnotu jeho druhého prezidentského období a zároveň stejnou úroveň, na kterou se jeho podpora propadla během prvního mandátu v prosinci 2017.
Když se Trump v lednu 2025 vrátil do Bílého domu, vyjadřovala mu pozitivní názor téměř polovina Američanů. Od chvíle, kdy 28. února nařídil společnou válku s Izraelem proti Íránu, však jeho popularita rychle klesá. Jedním z hlavních důvodů je růst cen pohonných hmot, který dopadá na velkou část amerických domácností a může představovat vážný problém pro republikány před listopadovými volbami v polovině prezidentského období.
Trump přitom během volební kampaně sliboval zkrotit inflaci a vyhnout se zapojení Spojených států do toho, co označoval za »věčné války«. Zpočátku tvrdil, že konflikt s Íránem potrvá jen několik týdnů. Teherán se ale ukázal jako odolnější protivník, než Washington předpokládal, a uzavření strategicky významného Hormuzského průlivu má dlouhodobé dopady na světové ceny ropy a pohonných hmot.
Osm z deseti Američanů čeká dlouhou válku
Právě délka konfliktu je jedním z hlavních zdrojů obav americké veřejnosti. Celkem 80 procent respondentů se domnívá, že válka s Íránem bude pokračovat ještě dlouho. Tento názor sdílí 87 procent demokratů a také 71 procent republikánů. Pouze 16 procent dotázaných věří, že konflikt skončí během několika týdnů.
Samotné rozhodnutí válku zahájit podporuje jen přibližně každý pátý respondent. Mezi republikány je podpora výrazně vyšší, přesto ani zde nepředstavuje jednoznačný konsenzus.
Průzkum navíc ukázal zajímavý posun v hodnocení hospodářské politiky. Poprvé přinejmenším za poslední desetiletí se více voličů domnívá, že by demokraté zvládli ekonomiku lépe než republikáni. Demokratům v této otázce důvěřuje 38 procent respondentů, republikánům 35 procent.
Republikáni ztrácejí náskok také v otázce imigrace. Jejich přístup považuje za lepší 40 procent dotázaných, zatímco demokratický 38 procent. Rozdíl pouhých dvou procentních bodů je nejmenší během Trumpova druhého funkčního období. Ještě v lednu 2025 činil náskok republikánského přístupu 26 procentních bodů. Podle průzkumu se na změně nálady veřejnosti podílejí také úmrtí a rostoucí počet zatýkání, včetně případů týkajících se dětí.
Online průzkum Reuters a Ipsos proběhl celostátně mezi 1 166 dospělými Američany. Statistická odchylka činí přibližně tři procentní body.
Nervozita zasáhla Wall Street
Nejistota kolem války, inflace a cen ropy se mezitím promítá také na americké finanční trhy. Na newyorské burze převládla negativní nálada a hlavní indexy se dostaly pod tlak rostoucích výnosů amerických státních dluhopisů.
Výrazné ztráty zaznamenaly především společnosti z oblasti polovodičů a datových technologií. Akcie firem Sandisk, Western Digital, Marvell Technology a Intel oslabily až o sedm procent. Více než jedno procento ztratily také Nvidia a Tesla, přičemž investoři zároveň čekají na zveřejnění hospodářských výsledků Nvidie v příštím týdnu.
Výprodej technologických titulů se následně přenesl i na širší trh. Index Dow Jones oslabil o 0,3 procenta, S&P 500 ztratil 0,53 procenta a technologický Nasdaq klesl o 1,15 procenta.
Pozornost investorů se soustředí také na americké státní dluhopisy. Výnos třicetiletých dluhopisů vzrostl o více než jeden bazický bod na 5,323 procenta, což představuje úroveň, která nebyla zaznamenána téměř dvě desetiletí. Už v pondělí se výnos dostal na nejvyšší hodnotu od června 2007.
Investoři se obávají, že ceny ropy mohou zůstat vysoké delší dobu, zejména pokud budou jednání mezi Spojenými státy a Íránem nadále bez výsledku. Ropa Brent se pohybuje těsně nad hranicí 90 dolarů za barel, zatímco americká WTI stojí kolem 84 dolarů a během dne posílila o půl procenta.
Dovozní ceny klesají, průmysl pokračuje v růstu
Z amerických makroekonomických dat zároveň přišly smíšené zprávy. Index dovozních cen v červenci meziměsíčně klesl o 0,4 procenta po červnovém poklesu o 0,3 procenta. Jde o největší měsíční propad od května 2025.
V meziročním srovnání však dovozní ceny stále výrazně rostou. Od července 2025 do července 2026 se zvýšily o 5,9 procenta.
Naopak americký průmysl pokračoval v růstovém trendu. Průmyslová aktivita ve Spojených státech v červenci zaznamenala druhý měsíc růstu v řadě. Tahounem byla především vyšší produkce ve zpracovatelském průmyslu a veřejných službách.
Trump tak čelí stále složitější kombinaci problémů. Jeho popularita klesá, většina Američanů očekává dlouhou válku s Íránem, ceny ropy zůstávají vysoko a nervozita se přenáší na finanční trhy. Přestože některé ekonomické ukazatele přinášejí pozitivní signály, politická situace před listopadovými volbami se pro prezidenta a jeho Republikánskou stranu komplikuje.
(is)
GRAFIKA – Ipsos