Čou Š‘-ťie, pěstitel rajčat v okrese Čeng-ting v severočínské provincii Che-pej, používá nový přístup spočívající ve využívání počítačových dat k rozhodování o tom, kdy zavlažovat nebo hnojit své rostliny.
»Vlhkost vzduchu 55 procent, teplota půdy 27,9 stupňů Celsia a pH půdy 6,1,« čte Čou na obrazovce zobrazující údaje v reálném čase zachycené ze senzorů instalovaných v jeho plastikovém skleníku na rajčata.
»Podle údajů poznám, kdy chtějí moje rostliny vodu nebo mají chuť na hnojivo,« řekl Čou.
Čou je jedním ze zemědělců v Číně, kteří v posledních letech prošli proměnou zemědělství, které se spoléhá spíše na digitální data než na individuální zkušenosti.
Čína pokračuje v modernizaci zemědělství a venkovských oblastí rychlým tempem.
V klíčovém oficiálním dokumentu zveřejněném na začátku tohoto týdne, »ústředním dokumentu č. 1« pro rok 2023, se uvádí, že Čína v tomto roce posílí podporu zemědělské vědy, technologií a vybavení.
Podle dokumentu bude Čína i nadále usilovat o digitální rozvoj ve venkovských oblastech, zkoumat různé scénáře využití digitálních technologií, urychlovat rozvoj velkoobjemových dat a rozvíjet inteligentní zemědělství.
Kromě toho, že inteligentní technologie pomáhají zemědělcům sestavovat plány zavlažování a hnojení, snižují také zemědělské ztráty tím, že identifikují choroby a škůdce rostlin.
Čou pěstuje odrůdu rajčat známou jako cherry rajče, která je náchylná k houbovým chorobám.
Zařízení instalované v Čouově plastikovém skleníku dokáže měřit množství houbových spor ve vzduchu a v reálném čase přenášet data do platformy v cloudu. To umožňuje technikům odhalit abnormální situace a navrhnout řešení.
Strategie chytrého zemědělství je součástí snahy Číny o digitalizaci hlavních průmyslových odvětví včetně výroby, služeb a zemědělství.
Čína považuje digitální ekonomiku za strategickou volbu v novém kole technologické a průmyslové revoluce. Rozsah čínské digitální ekonomiky se rozrostl na druhý největší na světě.
Chytré technologie se v Číně používají v celém procesu zemědělství a roboti hrají jedinečnou roli při sklizni ovoce a zeleniny, když jsou zralé.
Díky zobrazovací technologii dokáže robot na sběr ovoce během vteřiny vypočítat vzdálenost mezi ovocem a svým ramenem a práci vykonat rychle.
Plán rozvoje robotického průmyslu představený na konci roku 2021 uvádí, že vývoj zemědělských robotů se zaměří na oblasti, jako je pletí, sběr ovoce, krmení drůbeže a čištění kalů.
Širší využívání robotů a senzorů představuje nejnovější snahu země o integraci technologií se zemědělstvím, které bylo v posledním desetiletí důležitou hnací silou rozvoje venkova.
Údaje ministerstva zemědělství a venkova ukázaly, že úroveň komplexní mechanizace pěstování, výsadby a sklizně plodin vzrostla z 57 % v roce 2012 na více než 72 % v roce 2021.
Čínské úsilí v oblasti digitálního zemědělství se netýká pouze výroby. Země pomáhá zemědělcům při převádění prodeje zemědělských produktů na internet.
Podle oficiálních údajů činil v roce 2022 čínský maloobchodní prodej zemědělských produktů online přibližně 530 miliard jüanů (77,2 miliardy amerických dolarů), což znamenalo meziroční nárůst o 9,2 procenta.
Podle národního plánu rozvoje zemědělství a informatizace venkova pro období 14. pětiletého plánu (2021-2025) si Čína stanovila za cíl, aby do roku 2025 toto číslo přesáhlo 800 miliard jüanů.
(Xinhua)