Meziroční inflace v eurozóně by měla v říjnu klesnout na 2,9 % oproti zářijovým 4,3 %, což je nejnižší úroveň za více než dva roky. Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se mezitím ve třetím čtvrtletí 2023 ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížil o 0,1 procenta, vyplývá z předběžných odhadů, které v úterý zveřejnil Eurostat.
Inflaci v eurozóně stále podporují potraviny, alkohol a tabák, neboť zde dosáhla meziroční inflace 7,5 %. Ceny služeb zaznamenaly v říjnu meziroční inflaci 4,6 procenta, zatímco u neenergetického průmyslu se meziroční míra inflace snížila na 3,5 procenta a meziroční inflace cen energií se tento měsíc propadla až na -11,1 procenta.
Mezi země s nejnižší meziroční mírou inflace patří Belgie s -1,7 %, Nizozemsko s -1 % a Itálie s 1,9 %. Nejvyšší meziroční míra inflace byla zaznamenána na Slovensku se 7,8 procenta, v Chorvatsku s 6,7 procenta a ve Slovinsku s 6,6 procenta.
Ve třetím čtvrtletí 2023 se sezónně očištěný HDP v Evropské unii (EU) zvýšil oproti předchozímu čtvrtletí o 0,1 %. Ve druhém čtvrtletí roku 2023 vzrostl HDP v eurozóně o 0,2 % a v EU zůstal stabilní.
Mezi členskými státy, u nichž jsou k dispozici údaje, zaznamenaly nejvyšší mezičtvrtletní růst HDP Lotyšsko (0,6 %), Belgie (0,5 %) a Španělsko (0,3 %). Nejnižší růst HDP byl zaznamenán v Irsku s -1,8 % a v Rakousku s -0,6 %.
»V současné době to vypadá, že hospodářské podmínky sice slábnou, ale žádná prudká recese není na obzoru,« uvedl Bert Colijn, hlavní ekonom ING pro eurozónu.
Podle něj by ekonomické a geopolitické nejistoty mohly ovlivnit i hospodářské výsledky v nadcházejících čtvrtletích. Září a říjen pozitivně překvapily navzdory vysokým cenám ropy a stále ještě setrvalému růstu objemu mzdových nákladů, což posílilo naděje, že se inflace bude snižovat.
»Čísla začínají ukazovat na mnohem příznivější inflační prostředí, zejména nyní, kdy je výkon ekonomiky zjevně mnohem slabší než v loňském roce a většina dopadů nedávných zvýšení sazeb je stále v procesu přípravy,« uvedl Colijn.
Evropská centrální banka (ECB) ponechala své tři klíčové sazby beze změny v obavách, že by eurozóna o 20 zemích mohla směřovat k recesi.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová již dříve uvedla, že »proinflační rizika by mohla pramenit z vyšších nákladů na energie a potraviny. Zvýšené geopolitické napětí by mohlo v krátkodobém horizontu zvýšit ceny energií a zároveň znejistit střednědobý výhled«.
Za posledních 15 měsíců ECB desetkrát zvýšila základní úrokovou sazbu ve snaze omezit dopady rekordně vysoké inflace.
(Xinhua)