Globální loďařský průmysl čelí vážnému poklesu. Objednávky nových lodí prudce klesly o 65 %

Podle londýnské společnosti Clarkson Research Services utrpěly globální objednávky na stavbu lodí v srpnu 2025 výrazný pokles, meziročně klesly o 65 % na pouhých 82 lodí s 2,44 milionu kompenzované hrubé tunže (CGT), což je speciální měrná jednotka pro stavbu lodí používaná k výpočtu skutečného objemu práce potřebné k výstavbě lodi.

Vývoj dále komplikuje bezprostřední zavedení amerických cel na lodě čínské výroby vplétající do amerických přístavů. Toto opatření by mělo vstoupit v platnost v říjnu a výrazně zatížit mezinárodní námořní dopravu.

Dalším faktorem, který vytvořil nestabilní prostředí, byla loňská »exploze« objednávek, které dosáhly celkem 65,81 milionu CGT a 2412 novostaveb, což je číslo, které se ve srovnání s rokem 2023 zvýšilo o 34 % a představuje vyšší výkon od roku 2007, zatímco Čína a Jižní Korea zároveň nadále dominují trhu, ale s nižším počtem nových zakázek.

Čína se umístila na prvním místě s 1,38 miliony CGT, zatímco korejské loděnice zaznamenaly 560 000 CGT, což vedlo k tomu, že obě země drží tržní podíl 57 %,
respektive 23 %.

Na osmiměsíční úrovni (leden-srpen) dosáhly globální objednávky celkem 34,48 milionu CGT (1 912 lodí), což představuje 14% pokles ve srovnání s předchozím rokem. V této souvislosti Korea zaznamenala 8,91 milionu CGT (251 lodí) s podílem 26 %, zatímco
Čína zaznamenala 13,96 milionu CGT (872 lodí) s podílem 40 %.

Na konci srpna činila globální kniha objednávek 164,9 milionu CGT, což je o 0,98 milionu méně než v červenci. Čínský objem nevyřízených objednávek činil 99,92 milionu CGT (61 % z celkového počtu) a Korea 34,52 milionu CGT (21 %).

Navzdory celkovému poklesu objemu si Jižní Korea udržela svou konkurenční výhodu zaměřením na lodě s vysokou hodnotou.

Průměrná velikost lodí z Jižní Koreje byla 70 000 CGT, což je téměř trojnásobek
čínských 24 000 CGT, což ukazuje jasný důraz na lodě přepravující zkapalněný zemní plyn (LNG) a velmi velké kontejnerové lodě.

Podle orientačních cen zveřejněných tento týden stojí tanker na zkapalněný zemní plyn (LNG) o objemu 174 000 metrů krychlových přibližně 250 milionů dolarů, kontejnerová loď s kapacitou 22 000–24 000 TEU asi 273 milionů dolarů.

Od října

Významnou nejistotu na trhu se stavbou lodí způsobilo také rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést servisní poplatky pro lodě čínské výroby, které vplouvají do amerických přístavů.

Nařízení, které prosazuje Úřad pro obchod USA, by mělo vstoupit v platnost 14. října 2025, po skončení období veřejných konzultací.

Do té doby nejsou lodě čínské výroby zatíženy předepsanými »přístavními poplatky«, když se blíží k americkým přístavům, nicméně se očekává, že poplatky budou zavedeny od podzimu.

Výpočet poplatků

Poplatek za lodě čínské výroby vplouvající do amerických přístavů bude vypočítán na základě prostornosti lodi nebo počtu vyložených kontejnerů, podle toho, která částka je vyšší, počínaje 18 USD za čistou prostornost nebo 120 USD za kontejner a bude se každoročně zvyšovat každý duben až do roku 2028, kdy dosáhne 33 USD za čistou prostornost nebo 250 USD za kontejner.

Zároveň bude pro lodě na přepravu vozidel postavené v zahraničí zaveden servisní poplatek ve výši 150 dolarů za jednotku ekvivalentu automobilu.

Kromě toho budou od dubna 2028 zavedeny kvóty na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA.

(is)