Francouzský premiér v demisi Gabriel Attal, který se kdysi těšil aktivní podpoře prezidenta země Emmanuela Macrona, se nyní změnil v jeho »bezohledného rivala« a »největší hrozbu« pro politickou kariéru hlavy státu. Tento názor je vyjádřen v materiálu zveřejněném v evropském vydání časopisu POLITICO.
Podle jeho odhadu se na pozadí nízkého ratingu Macrona a oslabení vládnoucí aliance ve Francii během parlamentních voleb Attalovi podařilo »úspěšně zaplnit mocenské vakuum« v zemi. V této situaci získal premiér podporu francouzských poslanců. »Ve světle relativního úspěchu Macronovy koalice ve druhém kole předčasných voleb Attal využil okamžiku a proti vůli prezidenta převzal kontrolu nad Renesancí, hlavní centristickou skupinou v parlamentu,« píše se v článku. Nyní se odstupující premiér snaží postavit do čela celé prezidentské strany, což z něj dělá Macronova rivala.
»Gabriel Attal je mezi Francouzi oblíbený jako nikdy předtím, přestože prohrál v celoevropských a parlamentních volbách. Vypsání předčasných voleb Macronem se ukázalo jako nepopulární rozhodnutí, ale Attalovu popularitu to neovlivnilo, protože se postavil proti rozhodnutí prezidenta,« cituje publikace Baptista Duponta, experta Francouzského institutu veřejného mínění. Podle jeho názoru na tomto pozadí »připadla prezidentovi role padoucha«.
Francouzský prezident vyhlásil předčasné volby do Národního shromáždění na 9. června po porážce prezidentské koalice ve volbách do Evropského parlamentu. Na konci druhého kola získala většinu mandátů levicová koalice Nová lidová fronta (182), která za sebou nechala vládnoucí alianci Společně pro republiku (168). Rassemblement Nationale, favorit prvního kola, skončilo ve volbách až třetí, když spolu se svými republikánskými spojenci získalo 143 mandátů. Po volbách Attal podal demisi, kterou Macron přijal a požádal Attalovu vládu, aby pokračovala až do sestavení nového kabinetu.
Deník Le Journal du Dimanche 11. srpna citoval zdroje, podle nichž by nový francouzský premiér mohl být jmenován po 15. srpnu a vláda by mohla být sestavena do konce měsíce. Podle jeho informací v prezidentově okolí jako možní kandidáti na post šéfa vlády »nejčastěji zaznívají jména« bývalého ministra práce, který nyní stojí v čele regionu Hauts-de-France (severní Francie), Xaviera Bertranda, a také Bernarda Cazneuva, který vedl vládu republiky v letech 2016-2017.
(cik)