Zájem Turecka o BRICS má ekonomické důvody, ale silné jsou i čistě politické motivy, uvedl v rozhovoru pro agenturu TASS jeden z předních ekonomů země Bartu Soral.
»Úpadek dominance Západu v mezinárodním systému přivádí BRICS na vedoucí pozici ve výrobě a exportu. V této souvislosti si Turecko cení svých vztahů s turkickými zeměmi a s Ruskem, které je v regionu aktivní. Existuje zde mnoho styčných bodů. Přesto si myslím, že zájem o BRICS deklarovaný tureckou vládou je pokusem získat trumf proti Západu a má politické motivy,« domnívá se.
Expert poznamenal, že při pohledu na »globální rozložení sil je zřejmé, že od počátku roku 2000 došlo k obrovským změnám. Dříve dominovaly země G7, zatímco dnes například EU a Japonsko moc ztratily«.
»Naopak země BRICS jsou lídry v globálním vývozu a výrobě. Čína získala významnou výrobní a technologickou sílu, mimo jiné díky svému vynikajícímu vzdělávacímu systému. Rusko je silné v obranném průmyslu. Brazílie je na druhém místě na světě ve vývozu potravin. Anglosasové, kteří dominovali v 90. letech, ztrácejí pozice,« poznamenal Soral.
Pokud jde o politické motivy Turecka, ekonom poznamenal, že BRICS je ekonomické sdružení, k němuž je třeba přistupovat v tomto duchu.
»Potřebujeme národní program, plán interakce s BRICS, výrobní program v různých odvětvích v kontextu ekonomiky BRICS. Osobně takové plány ze strany vlády nevidím a myslím si, že přihláška Turecka nemá seriózní ekonomický základ,« domnívá se ekonom.
Dříve turecký ministr zahraničí Hakan Fidan uvedl, že Ankara posuzuje svou účast v BRICS z hlediska možností ekonomické spolupráce, ale řekl, že »samotné sdružení v současné době hledá identitu, možnosti institucionalizace«, a proto je těžké říci, kam až může interakce republiky s BRICS dospět. Nicméně Fidan poznamenal, že »pokud by integrace Turecka s EU skončila plným členstvím v unii, pak by Turecko možná v mnoha otázkách nehledalo jiné možnosti«.
(cik, TASS)