Riziko vojenského střetu mezi Kosovem a Srbskem přetrvává, ale rozhodnutí Prištiny, učiněné v důsledku mezinárodního úsilí, odložit do 1. září proceduru prosazení zákazu srbských dokumentům, otevírá příležitost k zintenzivnění diplomatického úsilí, které je schopno zabránit přímé vojenské konfrontaci. Jedním z možných řešení na této cestě by mohl být rozumný program integrace Bělehradu a Prištiny do EU a vypracování odpovídajícího plánu, řekl agentuře TASS šéf ruské Rady pro mezinárodní záležitosti Andrej Kortunov.
»Prozatím je předčasné tvrdit, že krize byla vyřešena. Jde pouze o odklad, nikoliv o nějakou zásadní změnu postoje Prištiny,« řekl Kortunov. »Je velmi důležité využít této příležitosti k tomu, aby se zintenzivnily diplomatické pokusy tuto krizi nějak urovnat. Hrozba (vojenského střetu) stále existuje,« dodal.
Expert upozornil na prohlášení vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella, který uvítal odklad a včasné zabránění aktivní fáze konfliktu. Šéf evropské diplomacie zdůraznil, že »otevřené otázky by měly být řešeny prostřednictvím dialogu zprostředkovaného EU a zaměřit se na komplexní normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem«, která je nezbytná pro jejich integraci do EU. Kortunov se domnívá, že na této integrační cestě lze dosáhnout určitého úspěchu při přesvědčování konfliktních stran, aby upustily od přímých nepřátelských akcí, pokud bude nabídnuta »přesvědčivá perspektiva integrace do Evropské unie«.
»Srbsku i Kosovu by byly nabídnuty nějaké konkrétní, nejlépe dobře definované plány jejich integrace,« spekuluje Kortunov. »Víme, že v Evropské unii existovaly precedenty zemí, které strávily mnoho desetiletí na čekací listině, ale dodnes do unie nevstoupily. To samozřejmě podkopává důvěryhodnost návrhů, které přicházejí z Bruselu. Určité otázky jsou adresovány i Evropské unii. Jak je Evropská unie připravena prakticky zvážit otázku přijetí Kosova a Srbska? V blízkosti jsou další země, které jsou pravděpodobně na vstup připravenější, ale jejich vyhlídky na členství jsou spíše mlhavé. To samozřejmě poněkud podkopává důvěryhodnost rozhovorů o integraci,« dodává.
Kortunov do jisté míry souhlasil s ruským ministerstvem zahraničí, že v tuto chvíli není možné považovat aktivitu Evropské unie na cestě k urovnání balkánské krize za »jednoznačně úspěšnou«. »Hlavním posláním Evropské unie bylo pokusit se vybudovat silné instituce, pomoci zformovat občanskou společnost a vytvořit předpoklady pro demokratický rozvoj Kosova a pro udržitelný hospodářský rozvoj tohoto území,« řekl Kortunov. »Nyní vidíme, že toto úsilí pokračuje již téměř čtvrt století, ale výsledky nejsou příliš působivé. A to samozřejmě ovlivňuje bezpečnost na Balkáně i mimo Balkánský poloostrov v celé Evropě.«
Otázka evropské integrace
Zahraniční politika Srbska předpokládá vstup do Evropské unie a zároveň udržování přátelských vztahů s Moskvou a Pekingem a rozvíjení vazeb s Washingtonem. Bělehrad hodlá zachovat vojenskou neutralitu a vyhnout se vstupu do NATO a dalších vojenských a politických bloků. Tento postoj vyvolává námitky ze strany Západu. Srbsku bylo opakovaně řečeno, že evropská integrace bude možná pouze za dvou podmínek: uznání nezávislosti Kosova a ukončení přátelských vztahů s Ruskem.
Autonomní srbská provincie Kosovo a Metohije vyhlásila jednostranně nezávislost v únoru 2008. V poslední době se aktivně snaží vstoupit do mezinárodních organizací, včetně UNESCO a Interpolu. Proti uznání Kosova se staví více než 60 zemí, včetně Ruska, Indie a Číny, a pět členských států EU. Již dříve premiér neuznaného Kosova Albin Kurti na semináři Atlantické rady ve Washingtonu prohlásil, že Priština si přeje vstoupit do NATO a EU. Neuznané Kosovo podalo 12. května žádost o členství v Radě Evropy.
Nová spirála napětí
V neděli večer se situace v Kosovu a Metohiji prudce zhoršila poté, co policie neuznané entity uzavřela kontrolní stanoviště na správní linii se Srbskem. V reakci na to vyšli Srbové v severní části Kosova do ulic, aby demonstrovali a zablokovali hlavní silnice. V řadě měst na severu regionu byly slyšet sirény. Policie a příslušníci mezinárodních bezpečnostních sil v Kosovu KFOR, působících pod záštitou NATO, byli přesunuti k mostu přes řeku Ibar, který spojuje sever a jih Kosovské Mitrovice.
V důsledku mezinárodního úsilí Priština odložila proceduru vynucování zákazu vydávání srbských dokladů na 1. září.
Předchozí pokus Prištiny zakázat vjezd vozidel se srbskými poznávacími značkami na území vedl k vážné eskalaci konfliktu. Dne 20. září 2021 obsadily stovky kosovských policistů včetně odstřelovačů kontrolní stanoviště Jarinje a Brnjak. Kosovští Albánci začali násilně odstraňovat poznávací značky ze srbských automobilů, nahrazovat je kosovskými a vybírat »poplatek« 5 eur. V reakci na to Srbové zablokovali kontrolní stanoviště a uspořádali masové protesty. O deset dní později dosáhly Bělehrad a Priština dohody o deeskalaci napětí v severním Kosovu a dohodly se na vytvoření pracovní skupiny, která se bude dlouhodobě zabývat problémem registračních značek na vozidlech patřících obyvatelům tohoto převážně srbského regionu.
Priština však jakákoli jednání s Bělehradem blokuje a odmítla o dané otázce také jednat. Kabinet vedený Kurtim navíc 29. června 2022 přijal dva zákony, které se tentokrát netýkaly pouze poznávacích značek, ale také osobních dokladů Srbů vydávaných Bělehradem. Začátkem července srbský prezident Aleksandar Vučić varoval, že iniciativa Prištiny může mít neblahé důsledky. Vyzval mezinárodní společenství, aby se do řešení problému zapojilo, ale jeho výzva narazila na hluché uši západních patronů kosovských Albánců.
(TASS)