Německé firmy jsou stále nespokojenější se současným stavem a jejich skepse ohledně obchodních vyhlídek na první polovinu roku 2024 roste.
Index mnichovského ekonomického think tanku podnikatelského klimatu Ifo, který měří náladu podnikatelů ohledně aktuální podnikatelské situace a očekávání pro příštích šest měsíců, se v prosinci snížil na 86,4 bodu.
Znepokojení firem v největší ekonomice Evropské unie (EU) ukázalo hluboké obavy, že ochabující evropské ekonomice hrozí v blízké budoucnosti pád do recese.
Bankrotů přibývá
Vzhledem k tomu, že zpřísňující se politika Evropské centrální banky (ECB) má vliv na reálnou ekonomiku, ocitly se evropské společnosti, zejména ty, které působí v oblasti nemovitostí, maloobchodu a energeticky náročných odvětvích, v úzkých.
Evropský realitní a maloobchodní gigant Signa se stal jednou z posledních obětí zpřísňujícího se cyklu zvyšujících se nákladů na půjčky a tlumené poptávky, protože několik divizí společnosti podalo v Rakousku a Německu návrh na insolvenci.
Bankrot společnosti Signa, která vlastní nemovitosti a nákupní centra v centrálních oblastech mnoha německých měst, pravděpodobně vyvolá pokles cen komerčních nemovitostí v Evropě, pokud bude společnost nucena prodat své nemovitosti jako zástavu, uvedl Markus Fugmann, hlavní analytik německé finančně poradenské společnosti Actior AG.
Nesplácení závazků realitních společností v Evropě, pokud se projeví ve velkém měřítku, by mohlo způsobit v Evropě bankovní krizi, varoval Fugmann.
Podle nedávného průzkumu německého institutu pro ekonomický výzkum Creditreform Wirtschaftsforschung vzrostl letos počet německých společností, které vyhlásily úpadek, o 23,5 % ve srovnání s rokem 2022.
»Počet insolvencí se v těchto obtížných ekonomických podmínkách bude v nadcházejících měsících nadále výrazně zvyšovat,« uvedl Patrik-Ludwig Hantzsch, šéf Creditreform Wirtschaftsforschung.
Od července loňského roku ECB desetkrát po sobě zvýšila základní úrokové sazby a přidala celkem 450 bazických bodů, což představuje nejagresivnější kolo zpřísňování úrokových sazeb centrální bankou za poslední roky.
ECB na svém prosincovém zasedání odložila zvyšování sazeb. Zdůraznila, že v krátkodobém horizontu může dojít k oživení inflace v eurozóně a že v současné době není v pozici, kdy by mohla měnovou politiku uvolnit.
Technická recese na obzoru
Ekonomika EU i ekonomika 20členné eurozóny ve třetím čtvrtletí letošního roku stagnovaly. Ve srovnání s předchozím tříměsíčním obdobím zůstal hrubý domácí produkt (HDP) v EU ve 3. čtvrtletí beze změny, zatímco HDP v eurozóně se snížil o 0,1 %, ukázaly údaje zveřejněné statistickým úřadem EU Eurostat.
Souhrnný index výstupů HCOB Eurozone PMI, který kombinuje výrobní sektor a sektor služeb, v prosinci klesl na 47, což svědčí o »prudším« poklesu podnikatelských aktivit v eurozóně.
»Čísla opět vykreslují skličující obrázek, neboť ekonomika eurozóny nevykazuje žádné zřetelné známky oživení. Naopak, klesá již šest měsíců v řadě,« uvedl Cyrus de la Rubia, hlavní ekonom Hamburg Commercial Bank. »Pravděpodobnost, že eurozóna bude od třetího čtvrtletí v recesi, zůstává významně vysoká,« varoval.
Nejnovější údaje o HDP ukazují, že eurozóna ve třetím čtvrtletí klesla, a vypadá to, že stejně tak se bude chovat i v posledních třech měsících roku, kdy spadne do recese na celém kontinentu, uvedl ve své poznámce britský think tank Oxford Economics.
Evropská ekonomika je také vystavena rostoucímu tlaku, protože izraelsko-palestinský konflikt stále zuří. Panují obavy, že pokud konflikt přetrvá nebo se bude dále prohlubovat, bude se Evropa muset vyrovnat s opětovným nárůstem inflace.
Podle nedávné studie Goldman Sachs bude mít konflikt mezi Izraelem a Palestinou významný dopad na inflaci a hospodářský růst v Evropě, pokud se nepodaří dostat pod kontrolu ceny energií.
Ve své poslední prognóze zveřejněné tento měsíc ECB snížila očekávání hospodářského růstu v eurozóně z 0,7 % v letošním roce na 0,6 % a z 0,8 % v roce 2024 na 1 %.
Čína má pro oživení v Evropě zásadní význam
Letos si připomínáme 20. výročí založení komplexního strategického partnerství mezi Čínou a EU.
Za posledních 20 let se objem obchodu mezi Čínou a EU zvýšil téměř devětkrát. Investice EU v Číně se téměř ztrojnásobily a čínské investice v EU vzrostly z nuly na dnešních 104,4 miliardy amerických dolarů.
V rozporu s trendem pomalého globálního oživení dosáhl dvoustranný obchod mezi Čínou a EU v roce 2022 rekordní výše 847,3 miliardy dolarů, což představuje meziroční růst o 2,4 %. To znamená, že mezi oběma stranami se v průměru uskutečňuje obchod v hodnotě více než 1,6 milionu dolarů za minutu.
Vzhledem k tomu, že Evropa a Čína jsou dvě klíčové hnací síly hospodářské globalizace a multipolarizace, stabilní a trvalá dvoustranná spolupráce dodá Evropě tolik potřebný impuls k dosažení hospodářského růstu.
Mnoho evropských společností, jako například Volkswagen, Airbus a Mercedes, navýšilo své investice v Číně, aby se na obrovském čínském trhu prosadily.
Vzhledem k velkému počtu vzdělaných lidí a vyspělé infrastruktuře bude Čína hrát klíčovou roli při hospodářském oživení Evropy, uvedl Christian Dreger, profesor ekonomie na Evropské univerzitě Viadrina ve Frankfurtu nad Odrou.
(Xinhua)