Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a ruský prezident Vladimir Putin mohou na plánovaných dvoustranných rozhovorech projednat nový vzorec pro dnes již nefunkční dohodu o dodávkách obilí z Černomoří, uvedl deník Hurriyet s odvoláním na své zdroje.
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan se pokusí tento vzorec zmapovat, uvedl turecký list. Fidan minulý týden navštívil Ukrajinu a brzy by měl přijet na jednání do Moskvy.
Během pobytu v Kyjevě turecký ministr zahraničí vyslechl ukrajinské představitele, kteří se podle listu zdráhají vrátit k předchozí dohodě, ale nebrání se novým dohodám. Fidan má nyní vyslechnout ruské představitele v Moskvě. Ankara bude jednat o možnostech s OSN, než vypracuje nový vzorec, o kterém »mohou jednat Erdogan a Putin«.
Podle listu Hurriyet se Turecko obává rostoucího rizika napětí v Černém moři, pokud by Rusko začalo kontrolovat lodě převážející potraviny po dříve schválených trasách v rámci již neplatné dohody o dodávkách obilí. To by podle deníku mohlo situaci ještě zhoršit, vést ke konfliktům a ovlivnit světové ceny obilí. Právě z tohoto důvodu Ankara »hledá nový vzorec pro dohodu o obilí«, vysvětluje Hurriyet.
Deník však dodává, že Turecku se spíše nelíbí myšlenka posílat náklad z Ukrajiny do Bosporské úžiny přes vnitrozemské vody, což je trasa, o kterou má Kyjev zájem. »Ankara nesouhlasí s tím, aby byla jakákoli dohoda realizována bez Ruska, a snaží se najít kompromis mezi Ruskem a Ukrajinou,« uvedl Hurriyet.
Realizace původní černomořské dohody o dodávkách obilí, uzavřené v červenci 2022 v Istanbulu jako soubor dohod, které měly zajistit bezpečný námořní koridor pro lodě převážející ukrajinské obilí na světové trhy i pro vývoz ruských zemědělských produktů, byla z iniciativy Moskvy ukončena 17. července. Putin již dříve poznamenal, že ustanovení dohody týkající se Ruska nebyla navzdory úsilí ze strany OSN nikdy realizována, protože západní země nikdy nehodlaly dodržet své závazky odblokovat ruský vývoz. Ruský vůdce rovněž opakovaně poukazoval na to, že většina ukrajinského obilí vyváženého prostřednictvím koridorů dohody nakonec putovala do bohatých zemí, přestože původním záměrem dohody bylo dodávat obilí do nejpotřebnějších zemí, zejména v Africe.
(TASS)