Elif Eralpová. Žena, která dovedla Levici na vrchol

Kolem krku nosí řetízek s nápisem »Mietendeckel« (strop nájemného). Elif Eralpová si ze svého bydlení udělala osobní politický symbol. A ve městě, kde je možnost zůstat doma a ve svém sousedství stále nejistější, jí tato volba pomohla dovést Levici na vrchol.

Pětačtyřicetiletá právnička, dcera politických uprchlíků z Turecka, je tváří vítězství strany Die Linke ve volbách v Berlíně 20. září. Pokud získá potřebnou parlamentní podporu, stane se první šéfkou vlády v německé metropoli z této strany.

Vzdálenost mezi těmito dvěma tvrzeními je důležitá: Eralpová vyhrála volby, ale převzetí moci vyžaduje jednání o sestavení vlády.

Levice získala 25,7 procenta hlasů a s velkým odstupem předstihla ostatní strany. Druhá skončila CDU kancléře Friedricha Merze s 18,8 procenta, třetí Alternativa pro Německo (AfD) obdržela 16,3 procenta. Levice tak téměř zdvojnásobila svůj předchozí výsledek a zasadila další ránu stranám vládnoucí koalice kancléře Friedricha Merze.

Z Turecka od převratu do Německa

Rodinná historie Eralpové začíná ještě před jejím narozením. Její rodiče, levičáci s odborářskou činností, uprchli z Turecka během vojenského převratu v roce 1980 a hledali útočiště v Německu.

Narodila se v roce 1981 v Mnichově. Následoval Dortmund a Hamburk, než se usadila v Berlíně.

Politika byla součástí každodenního života rodiny od útlého věku. Její rodiče pokračovali v aktivismu v nové zemi a brali ji s sebou na demonstrace. Eralpová spojuje tuto zkušenost s vlastním zájmem o diskriminaci, sociální rovnost a zastoupení lidí s migrantním původem.

Její minulost dodává jejímu volebnímu úspěchu zvláštní symboliku v době, kdy je imigrace ústředním bodem ostrých politických konfliktů v Německu. Platforma, kterou použila k vítězství ve volbách, však byla zaměřena na širší publikum: obyvatele, kteří se potýkají s placením nájemného a zajištěním základních služeb.

Právo, stravovací služby a politika

V letech 2001 až 2007 studovala práva na Univerzitě v Hamburku se zaměřením na kriminologii. V roce 2009 absolvovala praxi a složila druhou státní advokátní zkoušku.

Během studia pracovala v cateringu a jako telefonní operátorka v rozvážkové službě. Účastnila se také podpůrných programů pro studenty s imigrantským původem a pomáhala jim na jejich vzdělávací cestě.

Od roku 2010 pracuje jako poradkyně pro právní politiku parlamentní skupiny Die Linke v Bundestagu a zároveň rozvíjí odborovou činnost.

V roce 2021 byla zvolena do berlínského parlamentu. Od roku 2024 je místopředsedkyní parlamentní skupiny a od roku 2025 místopředsedkyní místní stranické organizace. Žije se svým manželem a dvěma dětmi v okrese Friedrichshain–Kreuzberg.

Právo zůstat ve svém sousedství

Eralpová se ve své volební kampani jasně zaměřila na to, kdo si nyní může dovolit žít v Berlíně.

Drahé nájmy, nedostatek dostupného bydlení a tlak na rodiny byly v jejím programu spojovány s dopravou, školkami, školami a provozem veřejných služeb.

Její nejkontroverznější závazek se týká velkých portfolií soukromých bytů, které plánuje za kompenzaci převést do veřejného vlastnictví. Tento návrh v referendu v roce 2021 podpořilo přibližně 58 % voličů.

V noci svého vítězství Eralpová obnovila svůj slib, že z trhu s bydlením ve městě odstraní spekulace, a situaci s nájmy označila za největší sociální problém hlavního města.

Její politický návrh vychází z myšlenky, že bydlení musí v první řadě poskytovat útočiště a stabilitu lidem, kteří v něm žijí.

Tento postoj ji staví do rozporu s odborníky z oboru a potenciálními vládními partnery. Převod zhruba 220 000 domů do veřejného vlastnictví vyvolává složité otázky ohledně jeho financování a realizace. Generální tajemník SPD Tim Klüssendorf odhaduje náklady na 20 miliard eur – tento odhad odráží i rozsah politických neshod.

Volební vítězství koneckonců neznamená přijetí každého jednotlivého návrhu. Agentura Reuters cituje průzkum společnosti Infratest Dimap, ve kterém pouze 37 % respondentů vyjadřuje podporu tomuto konkrétnímu zásahu.

Minulost samotné levice

Eralpová je také vyzývána k odpovědnosti za vládní odkaz své strany.

V předvolební reportáži v německé veřejnoprávní televizi jí jeden občan připomněl, že PDS, předchůdce strany Die Linke, souhlasila s prodejem největší berlínské společnosti poskytující veřejné bydlení.

Uznala, že to byla velká chyba, a argumentovala, že strana by dnes podobnou volbu nepřijala.

Toto je jeden z rozporů, které ji budou doprovázet: snaží se zvrátit situaci, k jejímuž formování přispěl její vlastní politický prostor.

Aliance a otázka antisemitismu

Sociální demokraté a Zelení vyjádřili ochotu jednat o vytvoření vlády s Die Linke. Jednání se však neomezují pouze na bytovou politiku.

Spolupředseda Zelených Felix Banazak si stanovil podmínku jasného závazku bojovat proti antisemitismu po obviněních vznesených proti částem levice v Berlíně.

Die Linke odmítá obvinění ze systematického antisemitismu. Eralpová zase představila pětibodový plán proti nenávisti vůči Židům a zavázala se posílit ochranu židovského života ve městě.

Další test

Ve stejný den, kdy v Meklenbursku-Předním Pomořansku zvítězila krajně pravicová AfD, dal Berlín levici náskok. Oba souboje ukazují, že pokles důvěry v tradiční strany se může ubírat různými politickými směry.

Eralpové se podařilo propojit tuto nespokojenost s konkrétním požadavkem: aby Berlín zůstal pro své obyvatele přístupný.

Nyní bude muset přesvědčit své potenciální partnery, že se její sliby mohou stát sdíleným vládním programem. A jakmile se dostane na radnici, voliče přesvědčit, že změna, kterou si zvolili, se projeví v příští nájemní smlouvě.

(is)

KOLÁŽ – AI