Hospodářská produkce v eurozóně se ve čtvrtém čtvrtletí nepatrně zvýšila a HDP Evropské unie (EU) se tak těsně vyhnul recesi, jak ukázaly úterní oficiální údaje, nejistota však přetrvává.
Ačkoli se nejhorší obavy o evropskou ekonomiku v roce 2022 nenaplnily, pozorovatelé se domnívají, že výhled v Evropě stále zahaluje spirála inflace a klesající poptávka.
Těsný únik
HDP eurozóny zaznamenal v posledním čtvrtletí roku 2022 oproti předchozímu čtvrtletí slabý nárůst o 0,1 %, uvedl v úterý statistický úřad EU Eurostat. »Ekonomika eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí opět vzepřela recesi a prokázala neuvěřitelnou odolnost,« uvedl Bert Colijn, hlavní ekonom nizozemské nadnárodní bankovní a finanční korporace ING, a dodal, že šlo o »těsný únik«.
Měřeno na roční bázi, ekonomické údaje za EU a eurozónu ukázaly růžovější obrázek. Ve srovnání se stejným čtvrtletím roku 2021 vzrostl HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí o 1,9 % a HDP EU se zvýšil o 1,8 %.
Ekonomika eurozóny rostla v loňském roce čtyři čtvrtletí po sobě, přičemž HDP se zvýšil o 0,6 %, 0,8 %, 0,3 % a 0,1 %. Meziroční růst HDP v eurozóně činil 3,5 procenta, v EU 3,6 procenta.
Teplé zimy
Teplá zima v Evropě sehrála zásadní roli při snižování poptávky po zemním plynu. Vzhledem k tomu, že evropské země doplňovaly své zásobníky zemního plynu dováženým zkapalněným zemním plynem (LNG), ceny zemního plynu výrazně klesly.
Ekonomové se dříve obávali, že nedostatek zemního plynu by mohl vést k přídělovému řízení a pozastavení výroby v evropských továrnách. Navíc se ukázalo, že pandemicky silná spotřeba v Evropě trvá déle, než se očekávalo. Podpůrná opatření, která evropské země přijaly na podporu svých ekonomik, ale rovněž přispěla k tomu, že v posledním čtvrtletí roku 2022 nedošlo v Evropě k poklesu.
Rizika přetrvávají
Evropské ekonomiky však ještě nejsou z nejhoršího venku a růst v Evropě »zpomalil až na hranici stagnace,« uvedl Colijn, hlavní ekonom ING.
Vzhledem k tomu, že vysoká inflace nahlodává kupní sílu spotřebitelů, domácí poptávka v evropských zemích pravděpodobně poklesne. Kromě zpráv o poklesu domácí poptávky v Německu, Francii a Španělsku uvrhnou evropskou ekonomiku počátkem roku 2023 do poklesu pravděpodobně i pochybnosti o udržitelnosti silného vývozu a investiční tlaky.
Thiess Petersen, hlavní poradce německého think-tanku Bertelsmann Stiftung, se domnívá, že dodávky energií bude evropskou ekonomiku pronásledovat i v roce 2023. »Zajištění dodávek energie je proto pro rok 2023 nejvyšší prioritou,« uvedl ve zprávě zveřejněné v prosinci.
(Xinhua)