Dvě největší rozvojové země na východní a západní polokouli si opět potřásají rukami

Vzdálenost mezi Čínou a Brazílií, které jsou největší rozvojové země na východní a západní polokouli, je 188 tisíc kilometrů. Se zahájením návštěvy brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy do Číny dne 12. dubna si tyto dvě velké rozvojové země opět potřesou rukou.

Jde o třetí státní návštěvu Luly v Číně a jeho první návštěvu do země mimo region od jeho nástupu do funkce prezidenta v letošním lednu. Prezident Lula je starý přítel čínského lidu. Během jeho prvního prezidentského období od roku 2003 do roku 2010 navštívil Čínu devětkrát a zúčastnil se i slavnostního zahájení Pekingské olympiády v roce 2008.

Během jeho funkčního období dosáhly čínsko-brazilské vztahy prudkého pokroku. V roce 2009 se Čína stala největším obchodním partnerem Brazílie a toto postavení si udržuje už 14 po sobě jdoucích let. Brazílie je také první latinskoamerickou zemí, jejíž obchodní objem s Čínou překročil sto miliard amerických dolarů.

V lednu letošního roku nastoupil 77letý Lula potřetí do funkce brazilského prezidenta. Čínský prezident Si Ťin-pching mu poblahopřál a zdůraznil, že jak Čína, tak Brazílie jsou velké rozvojové země a země nových rozvíjejících se trhů, jsou vzájemní partneři všestranného partnerství, mají široké společné zájmy a nesou společnou odpovědnost za rozvoj. Když přijal pověření od čínského velvyslance v Brazílii prezident Lula uvedl, že se těší na úzké výměny na vysoké úrovni s Čínou, na prohloubení vzájemně prospěšné spolupráce a na »další podporu silného rozvoje dvoustranných vztahů«.

Podle původního plánu měl prezident Lula navštívit Čínu koncem března, ale ze zdravotních důvodů byl nucen návštěvu odložit. Nedlouho po uzdravení opět uspořádal návštěvu a počet jeho doprovázejících osob se zvýšil z 27 na 39, což odráží, že brazilská strana věnuje velkou pozornost návštěvě Číny.

Ekonomická témata patří k hlavnímu zaměření návštěvy prezidenta Luly. V současnosti čelí Brazílie důležitému úkolu obnovy po pandemii a Lula usiluje o podporu »reindustrializace« Brazílie. Čína je právě na cestě podpory vysoce kvalitního rozvoje a otevírání se světu na vysoké úrovni, což poskytuje různým zemím, včetně Brazílie, příležitosti pro spolupráci vzájemného prospěchu. Před odcestováním prezidenta Luly již dorazilo do Číny mnoho brazilských úředníků a podnikatelů.

Agentura EFE informovala, že velikost brazilské obchodní delegace do Číny tentokrát dosáhne rekordních 240 členů. Brazilský ministr zemědělství při rozhovoru v Pekingu uvedl: »Navážeme více partnerských vztahů spolupráce s Čínou, abychom společně zvýšili výrobní kapacitu a výkon.«

Ve stejné době se objevila další dobrá zpráva pro podporu usnadnění čínsko-brazilských investic. Na konci března brazilská vláda prohlásila, že se dohodla s Čínou na zavedení obchodního vypořádávání v místní měně. Odborný komentátor řekl, že tato dohoda pomůže »vyhnout se zásahům ze strany amerického dolaru a zabránit rostoucím obchodním nákladům«.

S podporou představitelů na vysoké úrovni obou zemí se bilaterální spolupráce neustále prohlubuje. Kromě fotbalu, samby a grilování dnešní Číňané, zejména mladí lidé, získali lepší porozumění Brazílii. Například brazilské jiu-jitsu bylo v posledních letech rychle propagováno v Číně a byl také zřízen Výbor pro rozvoj sportu jiu-jitsu v Číně. Brazilské žabky Havaianas, guarana nápoje, káva a další byly vždy oblíbenými produkty na čínských platformách elektronického obchodu.

Ve stejné době překročilo také porozumění brazilského lidu Číně Velkou čínskou zeď a kung-fu. Například čínská medicína je velmi populární v Brazílii. V současné době v zemi pracuje více než 100 tisíc kvalifikovaných lékařů čínské medicíny. Produkty »Vyrobeno v Číně« stále přináší brazilskému lidu prospěch. V únoru letošního roku obyvatelé domorodé komunity v severovýchodní části Brazílie získali přístup k pitné vodě prostřednictvím projektu veřejné sociální podpory v oblasti odsolování slané vody.

Stojí za zmínku, že technologická spolupráce je dalším vrcholem čínsko-brazilské spolupráce, která se datuje zpět do 80. let minulého století. Tato spolupráce dosáhla série výsledků technického výzkumu, například Čínsko-brazilský satelit pro zdroje Země, Výzkumné a inovační centrum pro nanotechnologie a Centrum pro klima a energie. Z nich projekt Čínsko-brazilského satelitu pro zdroje Země bývá nazýván »modelem spolupráce jih-jih«, a sehrál demonstrační roli při prolomení technologického monopolu rozvinutých zemí. Lulova návštěva upevní technologickou spolupráci mezi Čínou a Brazílií.

Tváří v tvář složité a nestabilní mezinárodní situaci se Čína a Brazílie jako lídři rozvojových zemí staví proti hegemonismu a mocenské politice a podporují skutečný multilateralismus. Obě země udržují úzkou spolupráci v mezinárodních organizacích a multilaterálních mechanismech, jako jsou Organizace spojených národů, Světová obchodní organizace, G20 a země BRICS, posilují hlas rozvojových zemí a posilují hlas míru a rozvoje. Před odjezdem do Číny Lula opakovaně zmínil roli Číny a slovo »mír« v reakci na ukrajinskou krizi. Zdůraznil, že »někdo musí začít mluvit o míru, protože Spojené státy a Evropa nemluví o míru«.

Vysoká pozornost věnovaná Lulově návštěvě v Číně vnějším světem je způsobena tím, že Čína a Brazílie jsou největší rozvojové země na východní a západní polokouli a rozvoj jejich vztahů prospěje nejen oběma stranám, ale také světu. Věříme, že pod vedením vůdců obou zemí bude zlepšena vzájemně prospěšná a přátelská spolupráce mezi Čínou a Brazílií v různých oblastech, což přinese nové příspěvky k podpoře stability a prosperity v regionu a ve světě.

(pr)