Pokud se po nedělních komunálních volbách ujme moci ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko Alternativa pro Německo (AfD), mohly by být důsledky pro bezpečnostní a obrannou politiku reálné. AfD se například zavázala k radikální reformě místní složky Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), Úřadu pro vnitřní rozvědku a kontrarozvědku, a dokonce k jeho zrušení.
BfV monitoruje pohyby extremistických elementů na levici, pravici, v islámu… a v roce 2023 označila místní organizaci AfD za krajně pravicovou organizaci. Toto označení bylo později rozšířeno na celou stranu na národní úrovni.
AfD obviňuje Federální službu pro ochranu ústavy ze zasahování do domácí politiky s cílem oslabit ji vůči hlavním tradičním stranám, které se o moc dělí od roku 1945.
Pokud se Alternativa pro Německo v Sasku-Anhaltsku dostane k moci, bude mít značný manévrovací prostor k ovlivnění práce tamního Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, a to především výměnou jeho vedení a restrukturalizací jeho struktury. Mohlo by to také přesměrovat službu zaměřením na levicové politické oponenty AfD.
Protiimigrační strana, která je u moci v Sasku-Anhaltsku, by také mohla upravit policejní priority zaměřením na zahraniční populaci.
AfD, Rusko a důsledky pro obranu
Poslanec Konstantin von Notz, místopředseda parlamentního výboru pro dohled nad zpravodajskými službami, již měsíce horlivě varuje před možností úniku informací ze strany AfD do Moskvy, zejména v době po sobě jdoucích sabotáží, nebo skutečných útoků proti Německu připisovaných Kremlu.
A »proruská« místní samospráva v regionu bývalého východního Německa – NDR, by mohla problém dále zhoršit. Prostě hrůza!
»Pravicoví extremisté, kteří udržují úzké vazby na diktátorské režimy po celém světě, počínaje Ruskem, by se mohli ocitnout v odpovědných pozicích s přístupem k extrémně citlivým informacím a databázím v bezpečnostním sektoru,« uvedl Von Notz.
Wolfgang Merkel, analytik Berlínského centra pro sociální vědy (WZB), považuje za »nepravděpodobné«, že by AfD sdílela utajované informace s Moskvou, protože by to představovalo »vrcholnou zradu«.
Sasko-Anhaltsko je domovem německých vojenských základen a výcvikových středisek a ministr obrany Boris Pistorius vyjádřil obavy, že by se Alternativa pro Německo mohla dostat k informacím o těchto zařízeních, jelikož Německo posiluje svou obranu, aby vykompenzovalo americké stažení a čelilo ruské hrozbě.
Vyzval proto k omezení přístupu všech budoucích místních ministrů AfD k citlivým informacím. »Velmi pečlivě zkoumáme, komu můžeme udělit přístup k utajovaným informacím,« řekl německému listu Bild. »Jsme povinni tak učinit, protože je v sázce bezpečnost naší země.«
Může se současná německá vláda postavit proti plánům AfD?
Pokud německá spolková země odmítne dodržovat federální zákony, článek 37 německé ústavy stanoví opatření, která může Berlín přijmout.
Federální vláda může se souhlasem horní komory (Bundesrat), která zastupuje spolkové země (Länder), požádat region, aby »splnil své povinnosti«.
Pokud spolková země opakovaně odmítá dodržovat federální zákony, Berlín by teoreticky mohl jmenovat komisaře pověřeného vymáháním zákona, čímž by znovu získal určité pravomoci a odsunul místní ministry na vedlejší kolej.
Podle Lucy Mannseové z Univerzity v Kolíně nad Rýnem by se však v případě konfliktu Sasko-Anhaltsko a spolková vláda ocitly před Ústavním soudem, zejména pokud by se AfD snažila zrušit Službu pro vnitřní rozvědku.
Ioannis Sideropulos

