V sobotu se v parku Senda v centru japonské Hirošimy sešli lidé z USA, Filipín a Jižní Koreje, kteří se připojili k místním demonstrantům a drželi transparenty, jež obviňovaly každoroční summit Skupiny sedmi (G7), že se vměšuje do asijských záležitostí, je nástrojem globální vojenské strategie USA a představuje hrozbu pro regionální stabilitu.
»Přijeli jsme z Jižní Koreje, abychom se zúčastnili demonstrace proti summitu G7,« uvedl jeden z protestujících pro China Media Group (CMG). Summit G7 v Hirošimě, který se konal od 19. do 21. května letošního roku, vyvolal v Japonsku demonstrace a kritiku po celém světě.
Čínské ministerstvo zahraničí v sobotu reagovalo na to, že summit G7 přetřásá otázky týkající se Číny, včetně tvrzení o »ekonomickém nátlaku«, které naráží na Čínu, a komentářů k situaci v Tchajwanském průlivu.
Ministerstvo vyzvalo skupinu G7, aby se nestala spoluviníkem hospodářského nátlaku, a uvedlo, že »masivní jednostranné sankce a narušení průmyslových a dodavatelských řetězců činí ze Spojených států skutečného nátlakáře«.
Počet sankcí uvalených americkou vládou se v letech 2000-2021 prudce zvýšil o 933 %. Spojené státy uvalily jednostranné hospodářské sankce na téměř 40 zemí, což se týká téměř poloviny světové populace.
Podle odborníků jsou USA a jejich západní spojenci »hlavními pachateli ekonomického nátlaku«, který způsobil utrpení milionům lidí na celém světě.
Výzkum Francisca Rodrigueze, profesora na Škole mezinárodních studií Josefa Korbela na Denverské univerzitě, zjistil, že ekonomický nátlak ze strany USA a jejich spojenců devastuje zranitelné skupiny v cílových zemích a zhoršuje životní úroveň.
Podle Rodrigueze 30 z 32 studií o účincích ekonomických sankcí ze strany USA a jejich spojenců zjistilo, že mají negativní dopad na výsledky včetně příjmů na obyvatele, chudoby, nerovnosti, úmrtnosti a lidských práv.
Vzhledem k tomu, že USA jsou zdaleka největším šiřitelem jednostranných donucovacích opatření na světě, je pokrytecké, když skupina G7 obviňuje Čínu z ekonomického nátlaku, uvedl Jeffrey David Sachs, profesor udržitelného rozvoje a profesor zdravotní politiky a managementu na Kolumbijské univerzitě.
»Namísto obviňování Číny z toho, co dělá sama skupina G7, by mnohem lepším přístupem skupiny G7 bylo vyzvat k jednání s Čínou, aby všechny země zajistily, že hospodářská a obchodní opatření budou v souladu s Chartou OSN a pravidly Světové obchodní organizace,« řekl Sachs.
Carlos Martinez, spoluvydavatel londýnské platformy Přátelé socialistické Číny, Sachse podpořil slovy, že »jakékoli obvinění z čínského ekonomického nátlaku je více než absurdní«.
»Pryč jsou doby, kdy se hrstka západních zemí mohla jen tak svévolně vměšovat do vnitřních záležitostí jiných zemí a manipulovat globálními záležitostmi,« řekla mluvčí čínského ministerstva zahraničí. V reakci na komuniké skupiny G7 o Tchaj-wanu mluvčí zdůraznil, že řešení tchajwanské otázky je záležitostí Číny a musí ji řešit Čína.
Před letošním summitem G7 se japonský premiér Fumio Kišida vyjádřil k Tchaj-wanu, což bylo široce zpochybněno a vyvráceno.
Tvrzení japonského vůdce navazovalo na vojenskou politiku Spojených států, která spočívá v bezpodmínečném obklíčení Číny, neboť Japonsko usiluje o vojenskou integraci se Spojenými státy, uvedl Atsushi Koketsu, emeritní profesor japonské univerzity Yamaguchi.
»Skupina G7 se zvrhla ve skupinu staromódních zemí lpících na takzvaném zavedeném mezinárodním politickém řádu,« řekl Koketsu a dodal, že s tím, jak mezinárodní společenství směřuje k pluralitě, neúnavná snaha G7 jít proti trendu doby nepochybně způsobí nerovnováhu a nespravedlnost v mezinárodním společenství.
(pr)