Pákistán pokračuje v obchodování s Íránem v souladu s mezinárodním právem a bilaterálními dohodami a ignoruje hrozby Donalda Trumpa, zmateného novou katastrofou.
Nový americký ekonomický útok na Írán měl vyslat celému světu jednoduchý a děsivý signál: každý, kdo obchoduje s Teheránem, zaplatí ve Washingtonu.
Jen několik dní po velkolepém oznámení USA o »ekonomickém dni D« však Pákistán vyslal zprávu, kterou americká vláda zdaleka ne slyšela s radostí: jednostranné americké sankce nejsou pro ostatní státy automaticky závazné.
Pákistánské ministerstvo zahraničí včera uvedlo, že země nadále obchoduje s Íránem v souladu s mezinárodním právem a dvoustrannými dohodami. Ještě otevřeněji státní rádio Pákistán uvedlo, že mluvčí Táhir Andrabí prohlásil, že Pákistán není povinen reagovat na jednostranné sankce proti Íránu, a zdůraznil, že Islámábád se dlouhodobě staví proti jednostranným donucovacím opatřením mimo rámec Organizace spojených národů.
Za touto zdánlivě diplomatickou formulací se skrývá mnohem vážnější politický konflikt. USA nejen žádají Írán o změnu své politiky. Žádají třetí země, aby podřídily svou vlastní obchodní a zahraniční politiku rozhodnutím Washingtonu. A když se jim nevyhoví, hrozí jim vyloučení z dolarového finančního systému, sankce vůči jejich podnikům a ekonomická odveta.
»Den D«: Buď jste s námi, nebo zaplatíte
24. srpna představil americký ministr financí Scott Bessent »Operaci Ekonomický vyvrhel«, kterou samotná administrativa Donalda Trumpa popsala jako bezprecedentní ekonomickou kampaň s cílem odříznout Írán od všech mezinárodních ekonomických »tepen«. Oficiální oznámení amerického ministerstva financí nenechalo mnoho prostoru pro dezinterpretaci.
Cílem je izolovat Teherán a ty, kteří jeho transakce zprostředkovávají. Bessent také varoval, že země, které budou s Íránem nadále obchodovat, riskují, že budou čelit americkým ekonomickým opatřením.
Zde se však objevuje velký rozpor americké politiky. Washington prezentuje své sankce, jako by to byla pravidla globální moci, zatímco se jedná o rozhodnutí konkrétní vlády. Obrovská síla dolaru a ústřední postavení amerických bank umožňují USA transformovat vlastní národní legislativu do praktického nátlaku na podniky tisíce kilometrů daleko.
Operace je účinná, protože sdělení je přímočaré: nemusíte být americká společnost, vaše transakce nemusí být ve Spojených státech a vaše vláda nemusí uvalit stejné sankce – ale pokud chcete mít přístup k dolaru a americkému trhu, měli byste si dvakrát rozmyslet, zda budete s Teheránem obchodovat.
Pákistán zpochybňuje přesně tuto logiku…
(is)