Aarav Chavda se už celé roky potápí u pobřeží Floridy. A při každém ponoru ho čím dál tím víc, začala deprimovat stále se zmenšující biodiverzita v místech, kde to dříve hýřilo barevnými rybkami a pestrými korálovými útesy. Rozhodl se jen nepřihlížet a něco proti tomu udělat. S přáteli založili firmu na zpracování kůže z invazivních perutýnů.
Významnou příčinou tohoto mizení je perutýn, invazní rybí druh, který v posledních desetiletích zažívá rozmach ve vodách Atlantiku od Floridy po Karibik, stejně jako na mnoha dalších místech zeměkoule od Brazílie a Mexika až po Středozemní moře.
Perutýni nemají mimo své původní oblasti výskytu v Indickém a Tichém oceánu a Rudém moři, žádné přirozené predátory a jsou všežraví. Podle odhadů, jakmile se dostanou do systému korálových útesů, během pěti týdnů sežerou 79 procent mladých mořských živočichů.
»Když se nyní potápíte, můžete vidět, jaký dopad má na korálové útesy přítomnost perutýnů. Jsou méně živé, je tu menší ruch a pestrost,« řekl Chavda. »Víme, že na některé problémy poškozující útesy existují řešení, například opalovací krémy šetrné ke korálům, které pomáhají útesy chránit. Ale s perutýny zatím nedokázal nikdo nic moc udělat,« dodal.
Proto se Chavda a tým ekologicky uvědomělých kolegů, nadšenců do potápění, rozhodli jednat a založili společnost Inversa, která z perutýnů vyrábí nový produkt: rybí useň.
Společnost sídlící na Floridě nejprve rybí kůže zpracuje tak, že je vyčiní s pomocí sušicích prostředků a obarví je. A pak je prodává partnerským společnostem, které z nich vyrábějí špičkové výrobky včetně peněženek, opasků a kabelek.
Rybí kůže je tenká, ale protože struktura vláken probíhá křížem, je pevnější než mnoho jiných druhů usně. Chavda uvedl, že každá kůže může zachránit až 70 000 ryb z původních druhů obývajících útesy.
Rybí kůže jsou také udržitelnější než tradiční zvířecí usně, protože zvířata, z nichž pocházejí, obvykle spásají obrovské množství pastvin, degradují půdu a produkují vysoké emise uhlíku.
Společnost Inversa perutýny sama neloví. Namísto toho sází na vzdělávání a podporu převážně chudých rybářů v často odlehlých místech, od kterých nalovené perutýny odkupuje. Vytváří tak trh pro perutýny v místech, kde je tato ryba jinak bezcenná a rybáři nemají důvod ji lovit.
Pak vzniká bludný kruh, protože perutýni ničí korálové útesy, které rybářům zajišťují živobytí, ale rybáři s tím nemohou nic dělat, protože když budou ztrácet čas lovem perutýnů, nenaloví langusty nebo kanice, které mohou se ziskem prodat.
(mac, čtk)
FOTO – inversaleathers.com, ČTK/EDDY RISCH (KEYSTONE)