Čínský zahraniční obchod rostl v prvních čtyřech měsících roku rychlejším tempem navzdory nejisté zahraniční poptávce, obchodním rizikům a dalším problémům.
Celkový objem čínského dovozu a vývozu se v tomto období meziročně zvýšil o 5,8 % na 13,32 bilionu jüanů (asi 1,92 bilionu amerických dolarů), uvedla v úterý Generální správa cel (GAC). Tempo růstu se oproti tempu zaznamenanému v prvním čtvrtletí zrychlilo o jeden procentní bod.
Zahraniční obchod země si udržel solidní dynamiku stabilního růstu, uvedl Lyu Ta-liang, úředník GAC.
Od ledna do dubna činilo tempo růstu obchodní bilance Číny se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) 13,9 % a s Evropskou unií 4,2 %, vyplývá z údajů.
Obchod Číny se zeměmi Pásma a stezky (B&R) v tomto období meziročně vzrostl o 16 procent na 4,61 bilionu jüanů.
Zejména obchod Číny s pěti středoasijskými zeměmi – Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Uzbekistánem – meziročně vzrostl o 37,4 procenta.
V období leden-duben zaznamenaly soukromé podniky rychlý růst, neboť dovoz a vývoz se zvýšil o 15,8 procenta na 7,05 bilionu jüanů, což představuje více než polovinu celkového obratu země.
Z hlediska druhů zboží se export strojírenských a elektrotechnických výrobků zvýšil o 10,5 % a tvořil tak 57,9 % celkového vývozu.
Export automobilů se v tomto období meziročně zvýšil o 120,3 %, a to díky silnému růstu vývozu vozidel s novými zdroji enerie (NEV).
Měsíční průzkum celní správy ukázal, že podíl podniků s rostoucími exportními zakázkami se zvyšoval již čtyři měsíce po sobě.
Jen v dubnu se zahraniční obchod podle GAC meziročně zvýšil o 8,9 procenta.
Čína nedávno zavedla nové politické kroky k upevnění rozsahu zahraničního obchodu a zlepšení jeho struktury, což pomůže posílit důvěru a vitalitu podniků zahraničního obchodu a podpořit stabilitu a kvalitu zahraničního obchodu v průběhu celého roku, uvedl Lyu.
Aby Čína udržela stabilní rozsah zahraničního obchodu, obnoví veletrhy a mezinárodní leteckou přepravu osob, zavede opatření týkající se obchodních směrnic pro jednotlivé země, pomůže automobilkám vytvořit a zlepšit systém mezinárodních marketingových služeb a vyjde vstříc finančním potřebám středních, menších a drobných podniků.
V zájmu zlepšení struktury zahraničního obchodu bude Čína směřovat k tomu, aby se zpracovatelský průmysl přesunul do centrálních, západních a severovýchodních regionů, formulovat ekologické a nízkouhlíkové normy pro některé produkty zahraničního trhu, vést podniky k dobrému využívání přeshraničního internetového obchodování, maloobchodních vývozních daňových politik a zlepší účinnost celního odbavení.
Podle analytiků čínský zahraniční obchod i přes potíže v tomto odvětví vykazuje pozoruhodnou odolnost a očekává se, že si udrží stabilní růst.
Do budoucna se očekává, že čínský dovoz a vývoz dosáhne v průběhu roku dvouciferného růstu, což naznačuje, že zahraniční obchod by mohl být i nadále silnou podporou hospodářského rozvoje země, uvedl Wej Ťien-kuo, místopředseda Čínského centra pro mezinárodní hospodářské styky.
Úředníci a analytici mezitím varovali před problémy, mezi něž patří globální inflace, oslabení zahraniční poptávky a globální nejistota vyplývající z protekcionismu a geopolitických rizik.
Podle dubnové prognózy Mezinárodního měnového fondu by světová ekonomika mohla v roce 2023 vzrůst o 2,8 %, což je o 0,1 procentního bodu méně než v lednové prognóze.
»Obchod je i nadále hnací silou světové ekonomiky, ale v roce 2023 bude i nadále pod tlakem vnějších faktorů,« uvedla generální ředitelka Světové obchodní organizace Ngozi Okonjo-Iweala.
»O to důležitější je, aby vlády zabránily fragmentaci trhu a aby nezaváděly překážky pro obchod. Investice do mnohostranné spolupráce v oblasti obchodu by dlouhodobě posílily hospodářský růst a životní úroveň lidí,« dodala.
(Xinhua)