Čína dosáhla pozoruhodného pokroku směrem k cílům dosažení vrcholu emisí uhlíku a uhlíkové neutrality, uvedl zvláštní vyslanec Číny pro změnu klimatu Sie Čen-chua.
Řekl to na akci s názvem »Zelený život, společné úsilí a společné výhody – prosazování účasti veřejnosti na přijímání zelených akcí« v čínském pavilonu na místě 27. zasedání Konference stran (COP27) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.
Sieuvedl, že Čína aktivně provádí Pařížskou dohodu a dále posílila svůj státem určený příspěvek s cílem dosáhnout vrcholu emisí uhlíku a uhlíkové neutrality silným, řádným a efektivním způsobem. »Čína v tomto ohledu dosáhla velkého pokroku,« řekl Sie s tím, že podle předběžných výpočtů bylo množství emisí oxidu uhličitého, které Čína vyprodukovala v roce 2021, na jednotku HDP o 3,8 procenta nižší než v roce 2020 a o 50,8 procenta nižší než v roce 2005.
Čínský vyslanec doplnil, že Čína již aktivně vytváří zelenou a nízkouhlíkovou atmosféru, povzbuzuje lidi k účasti na snižování emisí uhlíku a zkoumá vytváření pluralistického mechanismu účasti veřejnosti. »Čína také integrovala ekologickou civilizaci do svého národního vzdělávacího systému a posílila ekologické vzdělávání ve školách,« dodal.
»Na základě zásad otevřenosti a transparentnosti, široké účasti, konsensu a stranického řízení bude Čína spolupracovat se všemi stranami na podpoře úspěchu COP27 a přispívat čínskou moudrostí a silou k budování spravedlivého, rozumného a výhodného globálního systému správy klimatu,« připomněl Sie.
Na akci společně diskutovali zástupci čínských podniků, vědeckých výzkumných institucí a sociálních organizací, jako jsou Univerzita Tsinghua a Celostátní federace pro ochranu životního prostředí (All-China Environment Federation), o případech, výzvách a doporučeních pro účast veřejnosti na nízkouhlíkových akcích. COP27 se koná v pobřežním egyptském městě Šarm aš-Šajch a potrvá do 18. listopadu.
Čína bude pokračovat v »zeleném přechodu«
Čína bude aktivně provádět svou politiku, aby pracovala na cílech dosažení vrcholu emisí uhlíku do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060, uvedl v pátek (31. října) náměstek čínského ministra ekologie a životního prostředí Čaj Čching. Čína učinila tyto sliby už na Valném shromáždění Organizace spojených národů v roce 2020.
»Změna klimatu je významnou globální výzvou a záležitostí společného zájmu pro mezinárodní společenství. Generální tajemník ÚV KS Číny Si Ťin-pching opakovaně zdůraznil, že řešení změny klimatu není něco, o co nás ostatní žádají, ale něco, co chceme udělat,« uvedl Čaj na tiskové konferenci během 20. Národního sjezdu Komunistické strany Číny.
»Čína jako největší rozvojová země na světě dosáhne největšího snížení intenzity uhlíkových emisí na světě a v nejkratší době v historii se přesune od vrcholu emisí uhlíku k uhlíkové neutralitě, což plně demonstruje smysl Číny pro zodpovědnost velké země,« poznamenal.
K dosažení těchto cílů podle něj Čína urychlí nízkouhlíkový přechod v klíčových oblastech a bude energicky prosazovat synergii snižování znečištění a snižování uhlíku.
»Čína také bude trvalým a řádným způsobem rozvíjet národní trh s uhlíkem, urychlí výzkum, podporu a uplatňování nízkouhlíkových technologií a bude podporovat nízkouhlíkovou produkci a zelený životní styl,« dodal.
Významný pokrok
Čína již dosáhla významného pokroku v nízkouhlíkové transformaci. V posledních desetiletích si země podle Čaje udržovala průměrnou míru hospodářského růstu 6,6 procenta s průměrnou roční mírou růstu spotřeby energie pouze tři procenta.
V roce 2020 se intenzita emisí uhlíku v Číně snížila o 48,4 procenta ve srovnání s rokem 2005 a překročila cíl, který přislíbila mezinárodnímu společenství.
V roce 2021 se emise oxidu uhličitého na jednotku HDP snížily o 34,4 procenta ve srovnání s emisemi v roce 2012. Ve stejném roce klesl podíl spotřeby uhlí v primárním energetickém mixu na 56 procent z 68,5 procenta v roce 2012 a 72,4 procenta v roce 2005. Současně podíl nefosilní energie v celkové spotřebě energie dosáhl 16,6 procenta.
V roce 2021 překročila instalovaná kapacita obnovitelné energie Číny jednu miliardu kilowattů, přičemž v oblastech větrné, solární, vodní a energie z biomasy byla Čína na prvním místě.
Čaj také připomněl, že Čína také dosáhla největšího růstu lesních zdrojů a největší oblasti zalesnění na světě, což vede globální úsilí o ozelenění.
Podle studie Bostonské univerzity, která vyhodnocovala snímky z družic NASA od roku 2000 do roku 2017, která byla v letošním roce zveřejněna v časopise Nature Sustainability, sama Čína představovala 25 procent globálního čistého nárůstu listové plochy s pouze 6,6 procenta globální vegetační plochy.
Kromě toho Čína otevřela největší uhlíkový trh na světě, pokud jde o množství emisí skleníkových plynů, které pokrývá, a účinně přispěla k úloze tržního mechanismu při řízení emisí skleníkových plynů a podpoře nízkouhlíkového přechodu.
Aktivní přispívání ke globální správě klimatu
Čína také aktivně přispívá ke globální správě klimatu, poznamenal Čaj s tím, že podporuje multilateralismus a zásadu společné, ale rozdílné odpovědnosti a příslušných schopností, dodal, že země podporuje podpis, vstup v platnost a provádění Pařížské dohody.
»Čína se aktivně podílí na spolupráci Jih-Jih v oblasti změny klimatu. Dělá vše pro to, aby pomohla ostatním rozvojovým zemím, zejména malým ostrovním zemím, africkým zemím a nejméně rozvinutým zemím, zlepšit jejich schopnost reagovat na změny klimatu a snížit nepříznivé dopady změn klimatu,« uvedl Čaj.
»Kromě toho bylo dosaženo pozitivního pokroku v podpoře zeleného rozvoje iniciativy Pásmo a stezka,« doplnil Čaj a dodal, že iniciativa, kterou navrhla Čína v roce 2013, představuje obchodní a infrastrukturní sítě spojující Asii s Evropou a Afrikou podél tras starověké Hedvábné stezky. »V roce 2019 Čína založila mezinárodní koalici pro zelený rozvoj Pásma a stezky, která pracuje na posílení politických dialogů a společného výzkumu a podpoře Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj OSN,« připomněl.
Koalice má v současné době více než 150 partnerů z více než čtyřiceti zemí. Bylo vyvinuto úsilí o zlepšení inovací a výměny zelených technologií a o výchovu talentů v oblasti environmentálního managementu. »Vyškolili jsme asi tři tisíce pracovníků pro environmentální management a odborníky a vědce z více než 120 zemí, abychom dosáhli konsensu a synergie pro zelený rozvoj,« upřesnil Čaj.
V budoucnu bude Čína spolupracovat se všemi stranami, aby se aktivně podílela na globální správě klimatických změn. Bude podporovat spravedlivý a racionální globální systém správy klimatu pro zájmy všech stran, bude pokračovat v prohlubování spolupráce Jih-Jih v oblasti změny klimatu a přispívat silou, moudrostí a čínskými řešeními k reakci na globální změnu klimatu.
(pr)