Čínská ekonomika pokračuje v postupném oživování. Vyplývá to z nových údajů zveřejněných čínským statistickým úřadem, podle nichž se během prvních čtyř měsíců roku 2026 zrychlil růst výroby, posílila domácí poptávka a ekonomika si navzdory složité mezinárodní situaci udržela stabilitu.
Podle dat Národního statistického úřadu (NBS) rostla od ledna do dubna průmyslová výroba, rozšiřovala se spotřeba domácností a relativně stabilní zůstaly také ceny i zaměstnanost.
Peking přitom dál sází na aktivnější fiskální politiku a uvolněnější měnová opatření, která mají podpořit modernizaci ekonomiky a její další transformaci. Mluvčí statistického úřadu Fu Linghui označil současný vývoj za důkaz »silné vitality a odolnosti« čínského hospodářství.
Průmyslová výroba se za první čtyři měsíce letošního roku meziročně zvýšila o 5,6 procenta. Samotný duben pak přinesl meziroční růst o 4,1 procenta. Ve srovnání s březnem výroba vzrostla o dalších 0,05 procenta.
Podle čínských statistik si průmysl drží stabilní výkon i navzdory geopolitickému napětí na Blízkém východě a výkyvům na světových energetických trzích. Fu Linghui zdůraznil, že významnou roli hraje rozsáhlý průmyslový systém země, silné výrobní kapacity a také podpora přechodu k ekologickým zdrojům energie.
Postupně ožívá také spotřeba domácností. Maloobchodní tržby, které jsou klíčovým ukazatelem spotřebitelských výdajů, vzrostly meziročně o 1,9 procenta. Zlepšuje se i inflace. Spotřebitelské ceny byly v dubnu o 1,2 procenta vyšší než před rokem, což představuje mírné zrychlení oproti předchozímu měsíci.
Fu Linghui uvedl, že Čína má stále značný prostor pro další růst spotřeby. Argumentuje především obrovským domácím trhem a širokou škálou spotřebitelských možností. Podle něj by měly další růst podpořit také vládní prorůstové kroky zaměřené na podporu domácí poptávky.
Smíšený obrázek ale přinášejí investice. Celkové investice do fixních aktiv během prvních čtyř měsíců meziročně klesly o 1,6 procenta. Některé sektory však nadále rostou. Investice do infrastruktury se zvýšily o 4,3 procenta a výroba zaznamenala růst investic o 1,2 procenta.
Pozitivní signály přicházejí také z trhu práce. Míra nezaměstnanosti ve městech činila v dubnu 5,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně než v březnu. Za celé první čtyři měsíce roku dosáhla průměrná nezaměstnanost 5,3 procenta.
Náznaky stabilizace hlásí i čínský realitní trh, který v posledních letech procházel hlubokou krizí. V dubnu začaly ceny komerčních nemovitostí v největších městech opět růst. Ve městech druhé a třetí kategorie se pokles cen alespoň zpomalil nebo zůstal na stejné úrovni jako v předchozím měsíci.
Mluvčí statistického úřadu Wang Guanhua připustil, že čínská ekonomika dál čelí domácím i zahraničním tlakům. Zároveň ale zdůraznil, že základní pilíře stabilního růstu zůstávají podle Pekingu pevné.
»Máme příležitosti spojené s modernizací průmyslu, s rozvojem nových produktivních sil i s pokračujícími reformami. K dispozici máme také dostatečné rezervy a nástroje pro zvládání rizik a výzev,« uvedl Wang.
Podle něj disponuje Čína širokou škálou makroekonomických opatření a dostatečným prostorem pro další zásahy na podporu ekonomiky. Vláda chce v příštích měsících pokračovat v cílených a přesně zaměřených opatřeních, která mají posílit domácí růstové impulzy a udržet stabilní vývoj druhé největší ekonomiky světa.
(Xinhua)