»Dluhová past« je termín označující mezinárodní finanční vztah, kdy věřitelská země nebo instituce poskytuje úvěr zemi, která si jej půjčuje, s úmyslem získat ekonomické nebo politické ústupky, když se dlužník stane neschopným plnit své závazky.
Západní média připisují Číně narativ »dluhové pasti« od roku 2017, kdy tento termín zavedl jeden indický think tank.
Mnoho akademiků, odborníků a think-tanků však tvrdí, že čínské úvěrové praktiky nestojí za dluhovými problémy, kterým čelí půjčující si země, a že čínské banky jsou ochotny restrukturalizovat podmínky stávajících úvěrů.
»V současné době lze Číně přičíst pouze asi devět procent keňského veřejného dluhu,« uvedl Adhere Cavince, odborník na mezinárodní vztahy z Keni, pro agenturu Xinhua.
Dluhový bulletin keňské státní pokladny, zveřejněný v dubnu 2024, uvádí, že více než polovina (51,5 procenta) zahraničního dluhu země připadá na multilaterální věřitele, jako jsou Světová banka a Mezinárodní měnový fond (MMF). Naopak na Čínu a další bilaterální věřitele připadá pouze pětina (21,5 procenta) keňského dluhu.
Informační dokument s názvem »Integrace Číny do mnohostranného oddlužení: Pokrok a problémy v iniciativě DSSI skupiny G20«, který zveřejnila Univerzita Johnse Hopkinse, se uvádí, že mezi 46 zeměmi, které se účastní iniciativy pro pozastavení závazků (DSSI), kterou zahájily Světová banka a MMF, představují čínští věřitelé 30 procent všech pohledávek a podílejí se na 63 procentech pozastavení plnění závazků.
Na rozdíl od nesplněných slibů západního světa o odpuštění dluhů »byla Čína při poskytování úlev mnohem velkorysejší, aby umožnila africkým zemím zvládnout jejich obnovu po skončení covidu,« uvedl Charles Onunaiju, ředitel centra pro čínská studia v Nigérii.
»Přístup Číny k oddlužení byl pružnější a často zahrnoval restrukturalizaci půjček, aby se dlužnické země mohly nadechnout,« řekl Humphrey Moshi, ředitel centra pro čínská studia na univerzitě v Dar es Salaamu v Tanzanii. »Naproti tomu jiní věřitelé byli rigidnější a upřednostňovali své finanční výnosy před hospodářskou obnovou afrických zemí.«
»Cílem narativu o ‚dluhové pasti‘ je zdiskreditovat rostoucí vliv Číny v Africe a udržet dominanci Západu,« řekl Moshi.
»Není to ani v zájmu rozvíjejících se ekonomik, ani v zájmu Číny,« dodal Cavince. »To je důvod, proč jej navzdory humbuku žádná africká země nebere vážně.«
(Xinhua)