Rostoucí přítomnost NATO v asijsko-pacifickém regionu vyvolává hluboké znepokojení v Pekingu, který hovoří o ohrožení regionální stability a odsuzuje pokus o strategické obklíčení Číny. Peking se prostřednictvím modernizace armády a diplomatických aktivit snaží změnit rovnováhu s Evropou a varuje, že expanze Aliance do Asie představuje vážná rizika pro mezinárodní bezpečnost.
U příležitosti 99. výročí založení Lidové osvobozenecké armády Číny (PLA), která byla vytvořena v srpnu 1927, si čínská armáda každoročně 1. srpna připomíná výročí jejího založení na památku povstání v Nan-čchangu z roku 1927.
Letošní výročí přichází v době, kdy pokračuje úsilí o modernizaci obranných schopností Číny, spolu s diplomatickými a vojenskými iniciativami zaměřenými na posílení dialogu, spolupráce a výměny zkušeností s evropskými, asijskými a dalšími mezinárodními ozbrojenými silami. PLA je považována za základní kámen národní obrany Číny.
Čínská vojenská diplomacie v Evropě
Vojenské vztahy Číny s evropskými ozbrojenými silami odrážejí logiku vojenské diplomacie, jelikož Peking usiluje o prohloubení svých vazeb s evropskými spojenci a partnery prostřednictvím vojenské spolupráce, vzájemného zapojení a sdílení zkušeností.
Vojenské komunikační kanály s evropskými zeměmi fungují jako kanály dialogu pro výměnu názorů na regionální a mezinárodní bezpečnost s cílem udržet rovnováhu a stabilitu. Zároveň Peking prostřednictvím své diplomatické činnosti zdůrazňuje důležitost vyvážené spolupráce s Evropskou unií a jejími členskými státy s cílem posílit globální stabilitu a předvídatelnost.
Konfrontace s NATO
Vztahy Číny s evropskými armádami se vyznačují zároveň strategickou konkurencí a vzájemnou opatrností, zejména kvůli snaze Washingtonu využít NATO jako nástroj k omezení čínské moci.V důsledku toho vzniklo napětí mezi čínskou armádou a NATO, jelikož Peking odmítá expanzi Aliance do Asie, protože rozšiřování jeho přítomnosti v Indo-Pacifiku představuje hrozbu pro regionální stabilitu a je v rozporu s multipolárním mezinárodním řádem.
Podle čínského strategického myšlení země odmítá logiku vojenské hegemonie a staví se proti americké mocenské politice, která je podle jejích slov realizována prostřednictvím vojenské aliance NATO, jak uvádí analýza časopisu Modern Diplomacy. Čína a Čínská lidová osvobozenecká armáda kategoricky odmítají jakékoli zapojení NATO do záležitostí Asie a Pacifiku, protože takový zásah podkopává regionální i mezinárodní stabilitu a vede ke konfrontacím mezi vojenskými koalicemi.
Oficiální čínský postoj
Oficiální postoj čínské armády charakterizuje NATO jako pozůstatek studené války, který se snaží rozšířit svou činnost za své původní geografické hranice.
Čína přímo obviňuje NATO z vyvolávání napětí a podněcování konfliktů v Asii a zároveň varuje před militarizací regionu prostřednictvím partnerství Aliance se zeměmi, jako je Japonsko a Austrálie.
Z čínského pohledu se obranná politika země zaměřuje na ochranu národní suverenity a regionální bezpečnosti, zatímco západní iniciativy jsou interpretovány jako pokusy o omezení čínského vlivu a vnucení americké hegemonie.
Z tohoto důvodu čínské zpravodajské, obranné a bezpečnostní kruhy odmítají jakýkoli pokus o propojení euroatlantické bezpečnosti s otázkami v indicko-pacifickém regionu.
Vztahy s evropskými armádami
Vojenské vztahy Číny s evropskými zeměmi se vyznačují snahou o zachování strategické autonomie.
Některá evropská hlavní města se snaží vyhnout plnému zapojení do konfrontace mezi Spojenými státy a Čínou a volí ochranu svých obchodních zájmů a posílení své soběstačnosti.Zároveň se zintenzivňuje technologická a průmyslová konkurence mezi evropskými armádami a Čínskou osvobozeneckou armádou.
Kybernetická bezpečnost a technologická konkurence
NATO bedlivě sleduje rozvoj čínských schopností v kyberprostoru a umělé inteligence a považuje je za strategické výzvy s důsledky pro globální dodavatelské řetězce.Na druhou stranu se Čína domnívá, že politika NATO slouží především zájmům Spojených států na úkor evropské bezpečnosti.
Aliance rovněž monitoruje digitální operace a hybridní útoky, které jsou podle jejího vlastního hodnocení spojeny s aktéry spojenými s Pekingem a cílí na kritickou infrastrukturu a technologické systémy.V této souvislosti NATO klade zvláštní důraz na udržení technologické převahy v oblastech, jako je umělá inteligence a polovodiče, aby se zabránilo potenciálnímu narušení globálních dodavatelských řetězců.
Obvinění z americké dominance
Ze všech těchto důvodů je čínský postoj k NATO založen na obvinění, že Aliance funguje pod politickou dominancí Spojených států.
Peking se domnívá, že rozšiřování NATO a jeho transatlantická strategie slouží americké geopolitické agendě na úkor Číny a v konečném důsledku negativně ovlivňují samotnou evropskou bezpečnost.Z čínského pohledu rostoucí zapojení NATO do otázek asijsko-pacifického regionu a technologická konfrontace neslouží zájmům Evropy, ale ohrožují mezinárodní stabilitu jako celek.
Čína tvrdí, že NATO funguje jako nástroj k realizaci strategických plánů Washingtonu a snaží se sjednotit své členské státy v politice expanze směrem k Asii s cílem omezit čínskou moc.
Čínská vláda a Čínská osvobozenecká armáda odmítají zapojení Aliance v asijsko-pacifickém regionu s argumentem, že politika NATO podkopává ekonomickou a technologickou bezpečnost Evropy. Podle Pekingu představuje technologická konfrontace podporovaná Aliancí hrozbu pro mezinárodní stabilitu a v konečném důsledku oslabuje samotnou evropskou bezpečnost – uzavírá docentka politologie, Nadia Helmyová, specialistka na čínskou politiku, čínsko-izraelské vztahy a asijské záležitosti.
Uveřejněno v Modern Diplomacy 25. 7. 2026
Připravil: Ioannis Sideropulos
NATO na smetiště dějin!