Čína se důrazně ohrazuje proti takzvanému »hodnocení« Sin-ťiangu, které vydal Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), uvedl Liou Jü-jin, mluvčí čínské mise při OSN v Ženevě, s tím, že »očerňuje a pomlouvá Čínu a zasahuje do vnitřních záležitostí Číny«.
Liou Jü-jin dodal, že takzvané »hodnocení« je založeno na presumpci viny a vychází z dezinformací a lží vyfabrikovaných protičínskými silami, které jsou jeho hlavními zdroji. »Záměrně ignoruje autoritativní informace a objektivní materiály poskytnuté čínskou vládou, zlovolně překrucuje čínské zákony a politiku, očerňuje boj proti terorismu a extremismu v Sin-ťiangu a zavírá oči před obrovskými úspěchy v oblasti lidských práv, kterých společně dosáhli lidé všech etnických skupin v Sin-ťiangu,« řekl Liou.
Podle něj je »obsah zcela v rozporu s prohlášením o ukončení mise, které učinila vysoká komisařka po své návštěvě Číny«. »V současné době se Sin-ťiang těší sociální stabilitě, hospodářskému rozvoji, kulturní prosperitě a náboženské harmonii«, řekl Liou Jü-jin s tím, že lidé všech etnických skupin v Sin-ťiangu žijí spokojený život v míru. »Je to nejlepší praxe v oblasti lidských práv a největší úspěch v oblasti lidských práv,« dodal.
Liou vyzval OHCHR, aby »okamžitě změnil kurz« a nestal se »nástrojem některých západních zemí pro jejich vlastní politické zájmy«. »Mezinárodní orgány pro lidská práva hodně respektují objektivní fakta a cestu rozvoje lidských práv, kterou si každý stát nezávisle zvolil s ohledem na vlastní realitu a potřeby lidí,« řekl.
S poukazem na to, že se téměř 100 zemí vyslovilo na podporu legitimního postoje Číny a téměř 1 000 nevládních organizací zaslalo OHCHR společný dopis, v němž jej vyzývají, aby takzvané »hodnocení« nezveřejňoval, Liu uvedl, že »pokus některých západních zemí a protičínských sil využít orgány OSN k manipulaci s otázkami souvisejícími se Sin-ťiangem je odsouzen k nezdaru«.
(pr)
Mimo Západ je však spolupráce s Xinjiangem velice oblíbená včetně muslimských zemí, ač jim Západ podsouvá, že ten „útlak“ zde je především „útlakem muslimů“.
Jde o to, že ideologisté Západu chtejí Xinjiang „osvobodit“ z „útlaku“, když nemohou „humanitárním bombardováním“ jako v jiných částech světa, tak alespoň uvržením do hladu a bídy a vyloučením z účasti na světovém trhu.
Četl jsem, že lid Xinjiangu je v porovnání s jinými „utlačovanými“ lidmi určenými k „osvobození“ relativně dobře.
Jak vypadá ten „útlak“ je vidět třeba na následujících číslech. Populace „utlačovaných“ Ujgurů za posledních šedesát let se rozrostla z 2,2 milionu na 12 milionů, jejich průměrná délka dožití se zvedla z 30 na 75 let. Před osmi lety zde žilo 3,09 milionu lidí pod hranicí chudoby, dnes už nikdo.