Na 78. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (VS OSN) byla 7. června jednomyslně přijata rezoluce navržená Čínou o zavedení Mezinárodního dne dialogu mezi civilizacemi.
Rezoluce, která vyhlašuje 10. červen Mezinárodním dnem dialogu mezi civilizacemi, vyzývá k »rovnoprávnému dialogu a vzájemnému respektu« mezi různými civilizacemi, což plně odráží hlavní podstatu Globální civilizační iniciativy (GCI).
Stálý zástupce Číny při OSN Fu Cchung představil návrh rezoluce na plenárním zasedání Valného shromáždění OSN a uvedl, že cílem čínského návrhu je plně využít významu civilizačního dialogu při »odstraňování diskriminace a předsudků, posilování porozumění a důvěry, podpoře mezilidského propojení a posilování solidarity a spolupráce«.
Návrh demonstruje »pevnou podporu Číny multilateralismu« a práci OSN a zdůrazňuje odpovědnost Číny jako významné země ve století bezprecedentních změn, uvedl vyslanec.
V exkluzivním rozhovoru pro CGTN Fu dále vysvětlil, že »když se rozhlédnete po světě, vidíte spoustu sporů, mnoho konfliktů nebo dokonce válek. A také prudký nárůst netolerance, extremismu a také populismu. To vše může mít své kořeny v rozdílech nebo nedostatku porozumění mezi kulturami a náboženstvími«.
Fu zdůraznil, že Čína je zastáncem dialogu mezi civilizacemi: »Z našeho pohledu je civilizační úhel pohledu velmi silným úhlem pohledu, který může podpořit vzájemné porozumění. Čína není první, kdo jej navrhuje. Ale opět se domníváme, že v kritické době je důležité, aby svět zaměřil nebo znovu zaměřil svou pozornost na tuto zásadní otázku.«
Vedení světa k míru
V rozhovoru pro tisk po přijetí rezoluce Fu zdůraznil, že široká podpora pro vyhlášení Mezinárodního dne dialogu mezi civilizacemi plně dokazuje, že GCI je v souladu s trendem a potřebami doby.
Návrh na vyhlášení GCI předložil čínský prezident Si Ťin-pching na zasedání Komunistické strany Číny v dialogu se světovými politickými stranami na vysoké úrovni v březnu 2023.
Jak Si ve svém projevu zdůraznil, iniciativa se zasazuje o respektování rozmanitosti civilizací, společných hodnot lidstva, významu dědictví a inovací civilizací, jakož i o robustní mezinárodní výměnu a spolupráci mezi lidmi.
Na rozdíl od západních tvrzení o »nadřazenosti určitých civilizací a střetu civilizací« Čína vyzvala k prosazování zásad rovnosti, vzájemného učení, dialogu a inkluzivity mezi civilizacemi.
Ni Feng, ředitel Institutu amerických studií Čínské akademie společenských věd, v komentáři pro CGTN uvedl, že jak se národy ekonomicky, politicky a sociálně rozvíjejí, nevyhnutelně usilují o rozvoj svých kultur a mocné vnitřní síly různých civilizací se snaží »vymanit z jediného a výlučného binárního příběhu, který se soustředí na nadřazenost Západu«.
»Dnešní modernita je nejen pluralitní, ale také rozmanitá. Díky této mnohosti je pro civilizační pokrok společné překonat kulturní bariéry ovládané Západem a zapojit se do rovnocenné a vzájemně respektující civilizační výměny,« uvedl a dodal, že posilování dialogu na rovnoprávném základě posiluje vzájemné porozumění a toleranci, a tím vede svět k míru.
Čínské postupy v oblasti všeobecné spolupráce
GCI byla zahrnuta do společných prohlášení, tiskových komuniké nebo deklarací mezi Čínou a zeměmi, jako jsou Rusko, Srbsko, Maďarsko, Zambie a Maledivy, a také do regionálních mechanismů, jako je spolupráce Lancang-Mekong.
Tím, že se Čína zavázala k této iniciativě, která zdůrazňuje řešení rozdílů a sporů prostřednictvím dialogů se vzájemným respektem a porozuměním, vyzvala ke společnému úsilí o zachování světového míru a stability.
V březnu loňského roku byl úspěšným příkladem uplatňování GCI saúdskoarabsko-íránský dialog v Pekingu, který vedl k obnovení diplomatických styků mezi oběma zeměmi.
(pr)